„Útokem Ruska na Ukrajinu skončilo období absolutního bezpečí,“ domníval se Ivan Gabal v úvodu své besedy v jabloneckém Eurocentru, kterou zorganizovala místní KDU-ČSL. „V této době se do nás hodně investovalo. Nyní je klíčová otázka, jaký podáme výkon. Nikoho už moc nebude zajímat, jak se cítíme. Ale jak se budeme podílet na problémech a výzvách, které západní svět má,“ řekl. Což je podle jeho názoru nejtěžší rys celé situace, složitější než výzva islamismu či obnovení určitého ruského subjektivního pocitu nadřazenosti. „Je to pro nás zátěžová situace. A nám se v zátěžových situacích moc nedaří. I když z hlediska Ukrajiny jsme situaci zvládli docela dobře. V čemž sehrála KDU-ČSL pozitivní roli,“ myslel si. Přesto podle něj tato krize ukázala, že prozápadní kurz není úplně stoprocentně garantovaný. „Mezi koaličními partnery, ČSSD a ANO, s tím měli velké problémy. Ten východní konflikt byl pro nás zátěžová zkouška. Nakonec jsme se v tom nějak rozebrali,“ uvedl. Tandemu Merkelová – Hollande se podle Gabala podařilo tvrdým tlakem tento konflikt zastavit.

„Mohli bychom na Ukrajině odvést poměrně hodně práce a pomoci. Z hlediska přibližování se k Evropské unii či problémům, které jsou na východě. Kde mají tři sta kilometrů odkryté hranice. Mohli bychom jim postavit hraniční policii, vybavit, vyzbrojit je. Ale my jsme se za těch dvacet pět let nenaučili pomáhat druhým. Museli bychom do toho investovat peníze. A na to nenajdeme konsenzus,“ konstatoval Gabal. „Pro Ukrajince jsme příjemný partner. Ale kromě diplomatické podpory jim nemáme co nabídnout,“ poznamenal. Přitom sami jsme podle něj získali v posledních letech hodně pomoci. „Když by se to mělo otočit, tak to nejde,“ upozornil na typický český vychytralý egoismus. Čímž nemyslel české obětavé dobrovolníky působící na mnoha místech, kde je to potřeba, ale postoj českého státu.

Sype se struktura Blízkého východu

Poté rozebral Gabal situaci na Blízkém východě. „Teprve teď, 25 let po pádu železné opony v Evropě, se sype struktura Blízkého východu, tak jak fungovala během studené války,“ objasnil. Připomněl, že bývalý východní blok hodně podporoval například baasistické nacionalistické režimy v Sýrii a Iráku. „Jakmile tato podpora skončila, začaly se tyto režimy rozkližovat. A to od Maroka až po Egypt,“ ozřejmil. Zároveň evropské změny byly pro mnohé příkladem. „Začala tam vnitřní poptávka po větší liberalizaci systému. Ale popadávání diktatur otevíralo prostor zesilujícímu zprvu fundamentalismu a pak islamismu,“ vysvětlil. Přitom poukázal na to, že do návratu Chomejního do Íránu v roce 1979 byly prvky fundamentalismu v této oblasti marginální. „V Íránu, v Iráku, ale i v Kuvajtu chodily ženy v minisukních a koupaly se v bikinách.“

Přičinou problémů je mimo jiné i necitlivé zakreslení hranic po rozpadu Osmanské říše. „Některé sunnitské kmeny byly rozděleny mezi Sýrii a Irák úplně uměle. Takže tam bylo složité podloží zájmové, historické, náboženské. Hodně je překryly studená válka a soupeření o ropné zdroje. Teď se to otevírá,“ řekl Ivan Gabal. Vznikl tím pás nestability. Američané se stali jedním z katalyzátorů tohoto procesu. „Jako hlavní problém vidím v této souvislosti – jak jsem viděl Irák dva týdny po ukončení operací – že přišli pozdě. Ta země byla zcela vyčerpaná. Kdyby to byli udělali v roce 1991, regenerační schopnost mohla být úplně jiná,“ domníval se. Kromě toho měli podle jeho slov Američané poměrně nerealistické představy o tom, jak by se měl Irák vyvíjet. „Vojenské řešení je snadnější část úkolu. Colin Powell měl napsanou novou ústavu, celý systém. Převážila ale vojenská stránka. Američané cítí, že to tady nedodělali v důsledku Obamova předvolebního slibu. Když to srovnáme s tím, jak dlouho byli v Německu či Japonsku, kolik tam investovali,“ konstatoval. Ale pak objasnil možná klíčový fakt. „Američané jsou unavení a nechce se jim už bojovat.“

Eskaluje sunnitsko-šíitský konflikt

Výsledkem jsou podle Gabala dominantní vliv v oblasti Íránu a soupeření sunnitských a šíitských sil. „Irácký premiér Malíkí, kterého Američané vybrali, byl šiíta. Snažil se prosazovat šiítský Irák. Rok trvající demonstrace obyvatel ze sunnitských oblastí Iráku všichni ignorovali včetně Evropanů. Sunnitské kmeny nakonec se saddámovskými baasisty a bojovníky z Kavkazu a Čečenska vymysleli koncept Islámského státu a založili ho. Když se podíváme na situaci rok po jeho založení, vidíme, že jsme za tu dobu nedobyli ani metr. Klony Islámských státečků se pohybují od Nigérie po řadu dalších míst a zejména eskaluje sunnitsko-šíitský konflikt,“ popsal aktuální vývoj.

Má dva důležité komponenty. „Jednou je dominantní role Íránu, který s pomocí šíitských milic a Hizballáhu je jediným, kdo je schopen bojovat s Islámským státem. Protože Kurdové spíše brání svá území. Z každé sunnitské vesnice, kterou dobyjí, udělají Lidice. Nemilosrdně,“ konstatoval. Soupeření šíitů a sunnitů se projevuje dnes i v Jemenu, kde podle Gabala proti sobě bojují Írán a Saúdská Arábie. „Navíc uvnitř těch bloků je souboj, kdo bude lídrem. Na sunnitské straně uchopil vůdčí roli Bagdádí z Islámského státu, druhým silným kadidátem je turecký prezident Erdogan. Vpádem Ruska do konfliktu na straně Bašára Asada a alávitů a šíitů se zapojením šíitských milic, připojením šíitské vlády v Bagdádu vlastně Rusko konsolidovalo šíitskou koalici a stalo se její součástí,“ vysvětlil Gabal.

Pozabíjet co nejvíce bezvěrců. Tím ale nemyslí nás

Všechny parlamenty muslimských zemí podle vyjádření Gabala začínají své zasedání modlitbou k blížícímu se soudnému dni. Důležitým předpokladem je, že se musí očistit svět od bezvěrců. „Většinou si myslíme, že těmi bezvěrci myslí nás. Není tomu tak. Nás vůbec neřeší. Bezvěrci jsou pro sunnity šíité a naopak. A očistit svět od bezvěrců znamená pozabíjet jich co nejvíce. Tenhle silný motiv vede nejen k tomuto konfliktu, ale i jeho charakteru. Masivnímu zabíjení,“ objasnil.

V pohybu je v této oblasti kolem deseti milionů lidí. „Takže evropská migrační vlna – to není ani deset procent,“ upozornil Gabal. „Obecný princip říká, že pokud nebudeme bojovat a neporazíme Islámský stát, budeme se potýkat s migrací. Islámský stát je rok pod leteckým tlakem, Američané tam spotřebují munici za deset milionů dolarů denně a nedobyli jsme ani metr. Znamená to operaci, ale kdo do ní půjde? Američané na zem nepůjdou. Nemůžeme použít ani NATO, protože je v ní Turecko, které je součástí šíitské koalice. Pokud k nějaké akci dojde, bude to operace vybraných evropských zemí,“ upozornil Gabal s tím, že nejpřipravenější armády mají Velká Británie a Francie s možným přispěním Německa. „Nicméně bude to nesmírně složité. Za této situace okopávat Západoevropanům kotníky kvůli migrační politice, to si uděláte asi obrázek sami,“ konstatoval Gabal.

Co s Asadem?

V této době je podle Gabala důležitá dohoda Evropské unie s Tureckem. „Chceme na Turcích, aby zhruba tři miliony migrantů, které tam mají, nepouštěli do Evropy. Aby jim otevřeli svůj pracovní trh. Aby přijímali ty, které budeme vracet. Za to Turci chtějí finanční pomoc – tři miliardy dolarů. Budou požadovat přístupová jednání. Musíme si rozmyslet v této situaci, co je nám milejší – jestli dejme tomu pět milionů migrantů nebo x milionů Turků,“ upozornil.

Turci požadují také odchod syrského prezidenta Bašára Asada, kterého ovšem podporuje Rusko. „Má na svědomí tři sta tisíc mrtvých, na začátku nechal střílet do demonstrujících. Jeho pozice je neudržitelná. Musíme ale přivést Rusy k tomu, aby se chovali konstruktivně,“ konstatoval Gabal. Otázkou zůstává jak...

Islámský stát – obchod s lidmi a orgány

Na závěr se Gabal věnoval Islámskému státu a jeho propojení s organizovaným zločinem. „Všechny jezídské holky byly prodány do otroctví. Většina mužů byla bez orgánů. Extremistický názor se tu pojí s organizovaným zločinem a výdělkem. Každá válka je spojená s organizovaným zločinem. Zastavíme ho jedině tím, že zastavíme válku,“ uzavřel Ivan Gabal.