Dobiášová popsala, jak postupně zjišťovala, že na ministerstvech bylo úředníkům diktováno, co mají udělat, ačkoliv to byli oni, kdo nesli odpovědnost za neodůvodnitelná rozhodnutí. A také jaké vlivy měly na ministerstvech různé spolky. „Dostala jsem se k dokumentům, kde sami vysoko postavení úředníci na Ministerstvu zdravotnictví popisovali, že rozhodnout, omezit, povolit, podmínit očkováním to a to, že k tomu není důvod, že to na zamezení šíření koronaviru vliv mít nebude,“ uvedla investigativní reportérka.

Úředníci prý dokonce i říkali, že rozhodnutí jsou špatná a protizákonná. „Dostaly se ke mně informace, že celý ten systém vydávání mimořádných opatření, že byla vydávána na základě už od počátku s vědomou nezákonností. Ti úředníci informovali vedení ministerstva, že to, co chce ministerstvo dělat, je nezákonné, že se to nesmí,“ dodala.

Ale zjistila, že o to, aby se takové informace dostávaly ven, nebyl v redakcích zájem. Což ji vedlo k opuštění mediálního mainstreamu. Právě tím, že se novináři neptali, se prý podíleli na tom, že se šířil strach a chaos, které mohly určité skupiny využít.

Mluvila také o propojení politiky a byznysu, například o kauze Hlubuček a propojení Dopravního podniku. Poukázala na to, že propojení bylo takové, že v podstatě nebylo možné natočit jen jednu oddělenou kauzu. „Najednou začnete zjišťovat, že poukazujete ne na nějakou skupinku, ne na nějakého člověka, politika, který v něčem jede. Ale začínáte ukazovat systém. A jakmile začnete ukazovat, že je tam něco špatně, začnete ten systém ukazovat, tak to se moc nechce,“ míní reportérka.

Což platilo i za covidu, kdy podle Dobiášové přestalo fungovat standardní fungování ministerstev, například připomínková řízení a kontrola obecně. K moci se dostaly spolky jako MeSES nebo Česká vakcinologická společnost. „Ministerstvo spravedlnosti, které mělo dohlížet, aby to bylo zákonné a v pořádku, bylo nejdřív obcházeno,“ uvedla s tím, že některá opatření odporovala i ústavě.