Sám Kněžínek se prý obecně přiklání k tomu, že by poslanci měli být vydáváni k trestnímu stíhání. Co se verbálních trestných činů či projevů týče, to je podle ministra spravedlnosti podstatně složitější. „Zde je potřeba zkoumat, zda to bylo na půdě Sněmovny, nebo někde jinde,“ uvedl s tím, že je pak otázka, zda je to opravdu trestný čin pomluvy.

Zdeněk Ondráček nazval prezidentského neúspěšného kandidáta Michala Horáčka za veksláka a spolupracovníka StB, Horáček proto vrací úder. „Ondráček se tak vyjádřil veřejně písemně a je to zlovolná lež a dotýká se mé cti a integrity. Kdo mlčí, tak souhlasí, a já nesouhlasím,“ uvedl Horáček a dodal, že proto musel podat trestní oznámení.

„Otázka je, jestli by nebylo vhodnější, aby Horáček spíše volil soukromoprávní cestu, jako je například žaloba na ochranu osobnosti, jak to bývá běžné. Ono podávání trestních oznámení je v České republice už tak trochu sport,“ míní Kněžínek a doplnil, že je samozřejmě jen na Horáčkovi, jakou cestu nakonec zvolí. „Kdybych já mohl hlasovat, tak bych hlasoval pro vydání,“ upřesnil.

Poté se moderátor Daniel Takáč ministra optal na otázku týkající se rozlišování projevů poslanců ve Sněmovně a kdekoli jinde. „Na to jsme trochu narazili s judikaturou ve věci poslaneckých trafik, kdy přišlo na přetřes právě to, kde se ten projev poslance přesně učinil,“ sdělil Kněžínek, který v tomto případě má prý spíše pocit, že rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo úplně šťastné. „Pokud se však bavíme ryze o projevech učiněných na plénu Sněmovny, tak to je politické kolbiště a tam mnohdy padají ostřejší výroky,“ dodal.