Počátky této nové „vládnoucí koalice“ sahají podle Pečinky do léta 2015, kdy v Evropě kulminoval příliv uprchlíků. Tehdy začal propad TOP 09, která jen slovně kopírovala politiku Angely Merkelové. Naopak Zeman a s malým zpožděním i Babiš dostali do rukou téma, které je spolehlivě napojilo na hlavní voličský proud v zemi.

To byl pevný základ jejich pozdější politické spolupráce. O důvod víc, že premiér Sobotka nebyl schopen se srozumitelně vyjádřit a vyvolával dojem člověka, který drží v rukou vládní kormidlo a točí jim podle toho, s kým se naposledy sejde, píše Pečinka.

Celý text je ZDE

Pakt Zeman–Babiš je podle něj především láskou z rozumu. Zájem Miloše Zemana byl jasný – sjednotit voličské skupiny ČSSD a ANO a vytvořit si tím pohodlnou většinu pro znovuzvolení. Jako protihodnotu nabídl, že Babiše situačně podpoří, a hlavně jej jako hlava státu nenechá v povolební době vyšachovat menšími stranami, jak se stalo v některých regionech po krajských volbách.

Jejich spojenectví se podle Pečinky poprvé otřáslo v základech v létě 2016. Andrej Babiš svým typickým invazivním způsobem začal útočit na ministra vnitra Chovance, v jehož kompetenci byla rekonstrukce části policejního sboru. Babiš zde měl své spojence a začal vyhrožovat pádem vlády a předčasnými volbami. To bylo v rozporu se Zemanovým záměrem uspořádat prezidentské a sněmovní volby v co nejkratším rozestupu.

Babiše proto nepodpořil a dal podnět k vytvoření vyšetřovací komise, jejíž výsledky se nakonec obrátily proti Babišovi. Předseda ANO byl Zemanovým postojem otřesen, což dával veřejně najevo v některých svých médiích, která následně přinesla na prvních stránkách několik až bulvárních článků na téma slabosti prezidenta Zemana, podotýká Pečinka.

Závěrem přiznává, že vztah Zemana s Babišem „sice přišel o pel“, ale dlouhodobější zájmy je nakonec opět spojily. Na konci vývoje jejich vztahu je prozatím čtvrteční Babišovo prohlášení, že prezident Zeman mu v otázce financování dluhopisů a auditu jeho financí důvěřuje. Ti dva se potřebují, uzavírá své zamyšlení Bohumil Pečinka.