Česká republika je prý často cílovou i zdrojovou zemí, co se týká obchodování s lidmi. Zločinci jednak přivážejí do země cizince na práci. „Vykořisťování“ těchto osob je údajně prováděno přes pracovní agentury. Naopak čeští občané jsou lákáni do zahraničí, kde jsou následně nuceni pracovat bez nároku na odměnu. Výjimkou podle policistů není ani nucení k prostituci.

Počet cizinců s kriminální minulostí, kteří se pokoušeli usadit na území Česka za pomoci zákonných povolení k pobytu, v uplynulém roce, dle NCOZ, rostl. Šlo prý údajně o osoby z ruskojazyčného prostředí.

Cizinci se o usazení v zemi, podle policistů, snaží obvykle za pomoci jen zdánlivého naplnění některých zákonných důvodů. Typicky se jedná o uzavření účelového manželství, nerealizované vysokoškolské studium či využití poskytovatele fiktivního zaměstnání. Další z možností je například nabytí občanství jiného státu Evropské unie. Stát má pak prý jen malé možnosti takovým lidem zamezit v pobytu v ČR.

Výroční zpráva za rok 2020 dále říká, že organizovaný zločin v České republice jede hlavně v organizaci nelegální migrace a obchodu s bílým masem. Podobně tomu je prý v celé EU. Centrála proti organizovanému zločinu si ale bedlivě všímá i rizik spojených s dezinformacemi a konspiracemi spojenými s covidem. Skupiny lidí, kteří nesouhlasili s vládními restrikcemi, prý, dle NCOZ, mohou využít zlé populistické strany.

V souvislosti s covidem, centrála v roce 2020 zaznamenala 25% nárůst kybernetických útoků oproti předešlému roku. Kybernetičtí útočníci se zaměřovali právě na nemocnice a zdravotnická zařízení.

Výroční zprávy NCOZ si všiml i novinář Jan Hrbáček. Ten ke zprávě kriticky napsal následující: „To je těžký, když se místo zaměření na organizovaný zločin vyšetřujou chujoviny. Rád bych panu řediteli připomněl například kauzu CASA, kterou patlal léta a soud mu ji vracel, až nakonec obžalované zprostil.“

To je těžký, když se místo zaměření na organizovaný zločin vyšetřujou chujoviny. Rád bych panu řediteli připomněl například kauzu CASA, kterou patlal léta a soud mu ji vracel, až nakonec obžalované zprostil.https://t.co/BljOqfpEtP

— jenten (@JanHrbacek2) June 30, 2021

Hrbáček tím narážel na kauzu nákupu vojenských letounů CASA, kterou schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka. Nákup provázely různé pochybnosti a podle protikorupční policie byla České republice nákupem způsobena škoda stovek milionů korun. Tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová a její náměstek pro vyzbrojování Jiří Staněk ale odmítali, že by stroje byly předražené. Celá věc skončila u soudu, který Parkanovou v roce 2020, zatím nepravomocně, zprostil viny.