Aktuální data České národní banky ukazují, že vzrostl peněžní agregát M2, který zahrnuje mince, bankovky a vklady na účtech, meziročně o 9 %. Do peněžního agregátu M2 Česká národní banka zahrnuje vše, co spadá do M1, a tedy oběživo a rychle dostupné zůstatky na účtech u bankovních domů. Oproti M1 jde navíc i o všechny termínované vklady se splatností do dvou let, přibližuje ekonom Petr Sklenář.

„Jasnou příčinou je uvolněná hospodářská politika. Tvorba nových úvěrů v bankovním sektoru a emise nových státních dluhopisů jsou zdrojem nárůstu peněžní zásoby v České republice. Měnová politika ČNB je nedostatečně restriktivní vzhledem k tomu, jak uvolněná je rozpočtová politika vlády, která hospodaří s příliš hlubokými schodky rozpočtů,“ upozorňuje Sklenář.

Při stagnující ekonomice není podle jeho slov takový nárůst peněžní zásoby slučitelný s očekáváním dlouhodobě nízké inflace kolem 2 %, uvedl ekonom pro server iDNES.cz. Pro dosažení trvale nižší inflace by podle Sklenáře měla být měnová politika České národní banky ještě přísnější. Centrální banka ponechává úrokové sazby na sedmi procentech už několik měsíců.

„Všechny vzaté úvěry v červenci meziročně vzrostly o 5 %. Jelikož vláda přistupuje k rozpočtové politice expanzivně, měla by ČNB pro splnění svého 2% cíle meziročního růstu spotřebitelské inflace být připravená ještě šlápnout na brzdu. Buď zvýšit úrokové sazby, případně je držet zvýšené v příštím roce, nebo víc zatlačit na posílení kurzu koruny,“ dodává Sklenář.