Schneider ve svém komentáři na serveru Prvnízprávy.cz lamentuje nad slovy Landovského, jenž odmítá kritiku NATO za vývoj událostí v Afghánistánu, který za pár týdnů i díky nebojující armádě ovládl Tálibán.  

„Ani USA, ani nikdo ze spojenců nedokázal odhadnout bod zlomu, kdy dojde k úplné rezignaci afghánské armády na ozbrojený odpor. Pokud jsme takovouto slepotou byli postiženi všichni, tak není možné házet vinu jen na NATO. Protože jeho zpravodajské schopnosti jsou dobré jen tak, jak jsou kvalitní zpravodajské informace členských zemí,“ prohlásil Landovský.

To je podle Schneidera učebnicový příklad, jak se vyvinit z odpovědnosti tím, že se problém myšlenkově rozmaže. „Mohlo by to snad na chvilku fungovat, kdyby na obou stranách této filipiky nebyly identické subjekty. Na vině prý není NATO, na vině jsou prý členské státy, které ale tvoří NATO! Krásná ilustrace pořekadla, že osmnáct je bez dvou za dvacet,“ přidal metaforu Schneider.

Přitom Landovský jasně nastínil nefunkčnost vedení NATO, kdy se jednotliví armádní generálové vlastně bojí nadřízeným politikům říkat nepříjemné pravdy. „Problém nastal, když začala padat regionální centra, ale předpokládalo se, že Kábul bude klást ještě nějaký čas odpor. Otázka je, zda by tak překvapivá zpráva prošla systémem,“ řekl mimo jiné Landovský s tím, že nejspíše tak odvážnou tezi, že se za šest týdnů zhroutí celá země, vůbec neposlali zpravodajci politikům k rozhodování.