Respondentům bylo položeno celkem sedm otázek, kdy u každé z nich lze jednoznačně určit inklinaci k tématu používání názvu "Czechia". První dotaz, zdali je užitečné, aby Česká republika měla oficiální zkratku pro svůj název, odpovědělo kladně hned 72 procent oslovených. Čtrnáct procent nevědělo a zbylých 14 zvolilo variantu rozhodně ne, respektive spíše ne. Na konkrétní otázku, zdali se ekvivalent pro Česko, tedy výraz Czechia, líbí, odpovědělo negativně hned 81 procent. Oblibu v Czechii našlo 10 procent a devět procent respondentů nedokázalo odpovědět, když zvolilo variantu "nevím".

• celý výzkum naleznete ZDE

To, aby nad tématem proběhla veřejná diskuse, rovněž deklarovala výrazná část oslovených, a to 73 procent. Pět procent nevědělo a 22 procent tuto možnost odmítá. Stejně markantní byly odpovědi na otázku: " Jaký je Váš názor na vynaložené prostředky, které s sebou zavedení zkratky Czechia ponese?" Pro 33 procent jde o vyhozené peníze, 32 procent zvolilo možnost "vynaložit prostředky jinde" a 19 procent se nedokázalo přiklonit ani k jedné z navrhovaných variant. Zajímavý postoj zaujalo 8 procent respondentů, kteří odpověděli, že "pokud to nebude v řádech stovek milionu, pak to nepovažuji za problém".

Následující otázka měřila míru zaujetí u jednotlivých vyjádření politiků, která se týkala výrazu Czechia. Zde jednoznačně zvítězila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Její slova k tématu zaujala 44 procent respondentů. Čtrnácti procentům se líbí vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana, osm procent pak označilo někdejšího ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga.

Jeho současný protějšek, Lubomír Zaorálek z ČSSD, byl označen pěti procenty. Poslední část výzkumu měřila pozitivní, respektive negativní emoce u jednotlivých zkratek. Nejvíce negativních jich obdržela slova Czechia (41 procent) a Czech lands (24 procent). Naopak nejpozitivněji byla hodnocena zkratka Czech (43 procent) a CZ (17 procent).