"Je řada zemí v EU, které jsou stoupenci jádra. V demokracii by rozdílné názory měly a musejí být také možné. Nakonec je to na každé jednotlivé zemi, aby si o tom rozhodla. Takové právo má," uvedla Blatniková na dotaz ČTK. Zdůraznila současně, že Rakousko preferuje obnovitelné zdroje energií. "My energii z jádra odmítáme, protože si nemyslíme, že je to dlouhodobě udržitelné a také bezpečné," dodala předsedkyně rakouské Spolkové rady.

Rakouské protesty se zaměřují proti budování úložiště poblíž hranic

Přípravy na dostavbu Temelína byly na jaře zastaveny po oznámení české vlády, že odmítla poskytnout státní záruky na rozvoj jaderné elektřiny. Rakouští politici to uvítali a označovali to za dílčí vítězství v boji proti jaderným elektrárnám. Nyní se rakouské protesty soustředily proti případnému vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu u hranic s Rakouskem.

Názor na zavedení přistěhovaleckých kvót se v obou zemích liší

Štěch a Blatniková spolu mluvili také o případném zavedení přistěhovaleckých kvót pro členské země EU. "My si stojíme za kvótami. Myslíme si, že je to také na zodpovědnosti Evropy, aby potřebným dokázala pomoci," uvedla Blatniková. Podle ní není možné si vybírat jenom pomyslné rozinky z koláče.

Česko naopak s možností povinných kvót na rozmístění běženců v zemích EU nesouhlasí. Předseda Senátu připomněl, že je podle českého postoje potřeba spíše omezit příliv běženců podporou lepších životních podmínek v jejich domovských zemích. Štěch poznamenal, že zvýšená imigrace vede mnohde k posilování protiimigračních nálad, což by mohlo Evropu destabilizovat. "Věřím, že Evropa dojde k nějakému výsledku, který budou respektovat všechny členské země Evropské unie," dodal.