V červenci loňského roku police, respektive ministerstvo vnitra, vyhlásilo výběrové řízení na výrobu odznaků, takzvaných placek, kriminální policie. Ve výběrovém řízení zůstala jako jediná společnost Tyssa Technology ze Šluknova. Novela zákona o veřejných zakázkách už výběr z jednoho kandidáta umožňuje, tudíž byl kontrakt uzavřen. Ministerstvo se v minulosti obracelo s podobnými zakázkami ještě na dvě firmy: Znak Malá Skála a Ražba.cz, ty ale podle policie do vypsaného tendru nevstoupily. „Zvolená firma je dodavatelem různých kovových doplňků pro Hasičský záchranný sbor, armádu, Vězeňskou službu, Generální ředitelství cel, bez negativních referencí,“ referuje o kvalitách zvoleného dodavatele David Schön z Policejního prezídia.

Placky měla společnost dodat do konce listopadu, jenže se cosi pokazilo. „Podle vyjádření firmy došlo ke zpoždění dodávky potřebného stroje z Japonska a problém byl i se softwarem,“ pojmenoval problém policejní důstojník Schön. Policie si od firmy Tyssa Technology objednala celkem 12 tisíc mosazných odznaků za 3 222 140 korun.

Po bližším prozkoumání společnosti Tyssa Technology, respektive, jejich vlastníků, je zjevné, že si policie a ostatní ozbrojené složky pořádně nezjišťovaly, od koho si vlastně důležité atributy objednávají. Společnost léta pod různými jmény patřila do područí podnikatelů, rekrutujících se z kontroverzní skupiny z devadesátých let Interconex. Jedním z nejviditelnějších lidí z této skupiny je podnikatel Jan Jezbera. Mimo jiné člověk s nezanedbatelným vlivem v sektě Svědkové Jehovovi a také honorární konzul afrického Senegalu.

Skupina Interconex ovládala například vytunelované litoměřické investiční fondy. Tajné služby i policie zmapovaly desítky Jezberových kontaktů, ale i lidí s ním obchodně spojených, s lidmi z někdejších sovětských tajných služeb, ale i z podsvětí.

„Byla to společnost, která vykazovala všechny znaky tehdy známé definice organizovaného zločinu. Byla to v podstatě jakási pračka na peníze, dnes bychom řekli tunelářská firma, přes kterou procházely nelegální obchody, které prováděly manažeři různých fondů,“ řekl o jedné z Jezberových společností před pár lety někdejší ministr vnitra Jan Ruml. Členkou dozorčí rady Tyssa Technology je po pár letech pauzy žena z éry firmy, kdy se v ní vyskytoval Jezbera a spol. – Renata Krajči.

Firma prošla v roce 2014, ještě pod jménem Fragenis Technology, turbulentním vlastnickým vývojem. Podle sbírky listin v obchodním rejstříku se za jejího vlastníka v srpnu 2014 prohlašuje slovenské eseróčko Fragenis Slovakia a následně se přejmenovala na Tyssa Technology. Slovenskou firmu vlastní podle slovenského obchodního rejstříku česká akciovka Fragenis, ta si posléze mění název na Videro a podle obchodního rejstříku je jejím jediným majitelem jistý Vojtěch Veselý. Ten má jako trvalé bydliště uvedenu adresu žižkovské radnice.

Videro je od loňského února v insolvenci, VZP dluží skoro milion a půl na pojistném. Na předsedu představenstva a jediného akcionáře Vojtěcha Veselého je uvaleno 8 exekucí, z toho dvě čerstvě v prvním letošním měsíci.

Tato zjištění příliš neposilují kredit a důvěryhodnost dodavatele policejních placek. A nevylučují ani riziko duplikátů či zneužití raznic. „Výroba odznaků je prováděna na režimovém pracovišti, je zajištěna přesná kontrola počtu vyrobených kusů, aby nedošlo k jejich zneužití. Tato opatření vycházejí již ze zadávací dokumentace,“ je přesvědčen o kreditu dodavatele David Schön z Policejního prezídia.

„Informace o tom, že policejní odznaky dodává společnost, která má nebo měla problematické nebo rizikové vlastníky, je zajímavá. Domnívám se však, že nejde o závažné bezpečnostní riziko. Dokáži si představit, že kdyby chtěl někdo padělat policejní průkazy nebo odznaky, nepotřebuje nutně za tímto účelem zakládat ‚oficiální‘ společnost a získávat státní zakázku,“ míní šéf Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka, sám někdejší příslušník tajné služby.

Podle něj současná legislativa dává do rukou zadavatelů velmi omezené nástroje k tomu, jak vyřadit z veřejné soutěže společnost, která vykazuje bezpečnostní rizika pro stát. Pakliže společnost splní podmínky zadávací dokumentace a tendr vyhraje, nelze jinak, než s ní uzavřít smlouvu. Ostatně zadavatel nemá žádné legitimní oprávnění zjišťovat případná bezpečnostní rizika k zájemcům o veřejné zakázky. „Jiná situace je v tendrech, které spadají pod zákon o utajovaných informacích. V těchto tendrech musí zájemci o zakázku disponovat bezpečnostní prověrkou požadovaného stupně, čímž se částečně případná bezpečnostní rizika eliminují (zejména pro stupně ‚Tajné‘ a ‚Přísně tajné‘),“ dodává Soukenka. A policista Schön přizvukuje: „Prověřování vlastnické struktury není podmínkou pro zadávání veřejné zakázky.“

Společnost, dnes s názvem Tyssa Technology, navazující na tradici knoflíkářů z Tisé u Děčína, kde vznikly základy moderní technologie strojové výroby kovových knoflíků, za své vlastníky nejspíš nemůže. Ale přesto. Až u vás někdy zazvoní policista a prokáže se vám modrobílou plackou se znakem kriminální policie, chtějte po něm radši i služební průkaz a kontakt na nadřízeného.