Do rukou německého deníku BILD se dostal dokument, který nese název „Meziministerská komise pro ustanovení humanitární pomoci pro postižená území na jihovýchodě doněcké a luhanské oblasti“, s datem 23. října 2015. A z něj vyplývá, že celá oblast „separatistické části“ Ukrajiny je pod ruskou správou.

Zpráva se zmiňuje o šesti pracovních skupinách, které se zabývaly od humanitárních záležitostí přes finanční a daňové zákony až po obnovu průmyslu či obchod s energiemi. A s celým regionem je nakládáno jako se součástí svrchovaného ruského teritoria.

„Náměstci pěti ministerstev Ruské federace šéfovali relevantním skupinám napříč odděleními; tajná služba FSB pak spravovala každou jednotlivou skupinu,“ píše BILD. Zpráva pak uvádí dokonce čtyři jména vysoce postavených agentů FSB.

Zpráva pak zmiňuje několik hlavních jmen, mezi kterými je místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak, náměstek ministra pro ekonomický rozvoj Sergej Nazarov či náměstek ministra financí Leonid Gornin. Spolu s nimi se na východě Ukrajiny angažuje i ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov. Na druhé straně se jejich jednání nezúčastnil jediný člen „takzvané separatistické vlády Luhansku a Doněcku“, ti jen dostávají informace o výsledcích schůzí.

• Celý text zde

Této stínové vládě předsedá Sergej Nazarov, který se již dříve v Luhansku a Doněcku věnoval svému uhelnému byznysu a udržuje úzkou spolupráci s Dmitrim Kozakem, místopředsedou ruské vlády a blízkým přítelem Vladimira Putina.

Ze současné situace s přihlédnutím ke zveřejněné zprávě pak vyplývá, že veškerou státnickou zodpovědnost za východní Ukrajinu převzala ruská vláda, která má zřejmě na svědomí i rozšíření rublu jako tamního platidla a má s regionem dlouhodobé plány.

„Zpravodajské zdroje potvrdily BILDU, že to opravdu vypadá, jako když má Moskva kompletně pod kontrolou celý ukrajinský region.“ Z něj se stal „ruský satelit“.

„Rusko plánuje permanentní stabilizaci politické, společenské a ekonomické situace na Donbase pod svojí kontrolou. To z Donbasu vytvoří loutkový stát Ruské federace, jehož budoucnost bude určována exkluzivně Moskvou.“ Což je zároveň důkazem toho, že minské dohody jsou předem odsouzeny k selhání a veškeré snahy dosáhnout demokratických voleb také nepadnou na úrodnou půdu, protože i kdyby k nim nakonec došlo, zvolení představitelé nebudou těmi, kdo drží otěže v rukou.