Klimatické předpovědi ukazují, že Evropany čeká další zima, která bude mírnější než obvykle, což může přispět ke snížení poptávky po zemním plynu. Podle aktualizovaného sezónního výhledu se nikde v Evropě neočekávají nižší teploty, než je průměr pro zimní období, ale spíše naopak.

Služba Copernicus Climate Change Service podle agentury Bloomberg uvádí 60% pravděpodobnost, že severní Evropa a Středomoří zažijí v období od prosince do února nadprůměrné teploty. Zbytek kontinentu má až 50% pravděpodobnost, že překročí průměrné historické teploty naměřené za poslední tři desetiletí.

Abnormálně vysoké teploty by mohly snížit poptávku po plynu během vrcholící topné sezóny v Evropě, k čemuž již přispěly během předchozích dvou zim. Vývoj počasí pozorně sledují obchodníci se zemním plynem, protože na konci roku 2024 by měla vypršet platnost tranzitní dohody upravující toky ruského paliva přes Ukrajinu. Země včetně Rakouska, Maďarska a Slovenska se totiž nadále spoléhají na ruský plyn, aby pokryly většinu své poptávky.

I když konec tranzitní dohody může ovlivnit jejich snahy o vytváření zásob v příštím roce, mírnější teploty by měly prozatím pomoci udržet ceny plynu na uzdě. Navíc i jiné trhy, kde se topí plynem, jako například Japonsko a severovýchod USA, čelí podle společnosti Copernicus 70% pravděpodobnosti výrazně vyšších teplot od prosince do února. To by snížilo konkurenci pro dodávky zkapalněného zemního plynu, které využívá i Evropa.

Evropské státy se od února 2022 snaží zajistit energetickou bezpečnost nezávislou na ruském zemním plynu, což se podle expertů daří jen díky mírným zimám. V posledních dvou topných sezónách v Evropě zůstaly rekordně plné zásobníky plynu, což je podle bruselských politiků známka zvládnutí energetické krize.

Podle odborníků by si však politici měli uvědomit, že k úspěšnému zvládnutí krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu přispělo mimořádné štěstí na počasí. Mírné zimy v letech 2022/23 a 2023/24 snížily poptávku po plynu i elektřině a umožnily regionu nashromáždit rekordní zásoby plynu.

Poslední zima byla v severozápadní Evropě převážně mírná, vlhká a větrná, což snížilo poptávku po vytápění a zároveň způsobilo nárůst výroby elektřiny ve větrných elektrárnách, což znamená dvojnásobnou úsporu plynu. „Neexistuje ale žádná záruka, že štěstí regionu vydrží; příští zimy by mohly být výrazně chladnější a výroba elektřiny z větru nižší, což by vedlo až k dvojnásobnému nárůstu spotřeby plynu,“ varovali loni odborníci pro agenturu Reuters. Podle všeho štěstí na mírné zimy vydrží ještě minimálně na topnou sezonu 2024/25.