Srbský prezident Tomislav Nikolič do ruského Petrohradu přijel již ve středu 12. října. Podle oficiálního programu by se měl v Rusku zdržet do pátku 15. října.

Hlavním cílem návštěvy srbského prezidenta v Rusku byla účast na slavnostním otevření srbského honorárního konzulátu v Petrohradu, do jehož čela postavil ruského byznysmena a jednoho ze sta nejbohatších lidí světa, Genadije Timčenka. Nový srbský úřad na území Ruské federace má dopomoci k „rozvinutí rusko-srbského přátelství“.

Podle slov srbského prezidenta je pro každou zemi ctí mít možnost „vyslat svou politickou reprezentaci do ruské severní stolice“. „Ještě v roce 1879 mělo Srbsko svou stálou politickou misi právě zde v Petrohradu,“ připomněl prezident.

„Otevření honorárního konzulátu v Petrohradu je symbolickým krokem na cestě strategického partnerství mezi našimi dvěma státy,“ uvedl prezident Nikolič.

„Srbský národ nikdy nezapomene na tu pomoc, kterou mu Rusko po mnohá staletí poskytovalo a díky níž je dnešní Srbsko unitárním a samostatným státem. Dnes, na výročí 140 let od propuknutí srbsko-turecké války, vzpomínáme na 3 000 dobrovolníků a 650 sovětských důstojníků, kteří přišli na pomoc srbskému národu,“ pronesl srbský prezident.

Srbský prezident dále uvedl, že jmenování Timčenka honorárním konzulem „navazuje na tradici rusko-srbských diplomatických vztahů“.

„Jsem přesvědčen o tom, že budete čestně a zodpovědně hájit zájmy našeho státu ve prospěch obou našich států a národů,“ poznamenal na adresu Timčenka srbský prezident.

Podle čerstvě jmenovaného honorárního konzula Srbska na území Ruské federace Timčenka je otevření nové diplomatické mise stvrzením strategického partnerství mezi Ruskem a Srbskem.

„Dnes jsou naše státy strategickými partnery s hlubokou vzájemnou důvěrou, o čemž svědčí pravidelná setkání mezi Vladimirem Putinem a Tomislavem Nikoličem,“ uvedl ruský miliardář a novopečený diplomat.

Dar v podobě kulturního dědictví

Ve čtvrtek 13. října byla na programu návštěva srbského prezidenta Národní ruské knihovny v Petrohradu, které se kromě samotné hlavy srbského státu zúčastnili i srbský velvyslanec v Ruské federaci Slavenko Terič, honorární konzul Srbska Genadij Timčenko, ředitel Univerzitní knihovny v Bělehradu Alexandr Erkov a představitel ministerstva kultury Ruské federace.

V rámci návštěvy petrohradské knihovny srbský prezident převzal dar v podobě kopie chybějící strany Miroslavova evangelia, jež je považováno za jeden z historicky prvních rukopisů srbské literatury a které je mezinárodní kulturní organizací UNESCO klasifikováno jako světové kulturní dědictví.

Kopie chybějící 166. strany Miroslavova evangelia, které bylo sepsáno již v 7. století na příkaz srbského kněze Miroslava v chrámu svatého Petra (nyní ležícího na území Černé hory), byla do rukou srbského prezidenta předána ředitelem Petrohradské státní knihovny Alexandrem Erkovem.

„My jsme v Srbsku velmi dlouho přemýšleli nad tím, jak vyplnit tento nedostatek, jak zkompletovat toto evangelium. Nad tímto projektem jsme pracovali posledních šest měsíců a dnes mohu konečně prohlásit, že evangelium je kompletní. Vážně nemocnému člověku byla úspěšně provedena transplantace,“ přednesl slavnostně srbský prezident po převzetí kopie chybějící strany evangelia.

„Děkuji všem, kteří se na této práci podíleli. Obrovský dík patří Rusku, které v době války s Tureckem zachránilo toto dnes již celosvětově uznávané kulturní dědictví. Kopii umístíme do národního muzea v Bělehradu, aby se jí mohla kochat širší veřejnost,“ dodal.

Srbský balanc mezi EU a Ruskem

Rusko a Srbsko tradičně udržují aktivní politický dialog; schůzky státníků na nejvyšší úrovni se odehrávají pravidelně. Významným milníkem ve vzájemných vztazích dvou slovanských států bylo setkání prezidentů obou zemí v Soči v polovině roku 2013, kdy došlo k podpisu Deklarace o strategickém partnerství mezi Ruskem a Srbskem.

Od té doby se prezidenti obou států setkali několikrát jak v Rusku, tak i v Srbsku. Naposledy srbský prezident navštívil Moskvu v březnu letošního roku, kdy s prezidentem Putinem pohovořil o budoucí podobě politické a ekonomické spolupráce mezi oběma státy.

Srbsko, které vstup do Evropské unie označuje za hlavní cíl svých zahraničněpolitických snah, se nepřipojilo ke členským státům EU v jejich sankční politice proti Rusku. Vůči krizi na Ukrajině se v Bělehradě snaží vyjadřovat zdrženlivě, a tím si zachovat prostor k manévrování.