Azyl může být udělen cizincům, kterým v jejich domovině hrozí pronásledování například kvůli jejich víře, politickým názorům nebo příslušnosti k určité sociální skupině. Azyl je udělován na dobu neurčitou. Doplňkovou ochranu mohou cizinci získat na dobu určitou, když sice nesplňují kritéria pro azyl, ale v případě návratu do domovské země by jim hrozila smrt či mučení třeba kvůli válce v jejich zemi.

V Polsku klesl meziročně počet žadatelů o tuto mezinárodní ochranu téměř o pětinu na 4141, a v Maďarsku dokonce o čtyři pětiny na 671. V Česku jejich počet naopak skoro o pětinu stoupl na 1690 a na Slovensku se zvýšil o pět procent na 175. V Polsku a Maďarsku zároveň klesl i počet lidí, kteří se žádostí o ochranu uspěli. V Česku spolu s růstem počtu žádostí stoupl i počet úspěšných žadatelů, kdežto na Slovensku se navzdory nárůstu žadatelů počet úspěšných snížil.

V Česku byli loni nejpočetnější skupinou mezi žadateli o mezinárodní ochranu Ukrajinci, kteří tvořili čtvrtinu žadatelů. Desetina žadatelů byla z Gruzie a další zhruba desetina z Kuby. Mezi pěti nejpočetnějšími skupinami byli ještě obyvatelé Arménie a Uzbekistánu. Na sousedním Slovensku bylo nejvíce žadatelů – kolem 17 procent – z Afghánistánu. Další čtyři nejpočetnější skupiny měly každá podíl 9 až 11 procent. Jednalo se o obyvatele Jemenu, Íránu, Ázerbájdžánu a Iráku.

V Polsku mezi žadateli o ochranu jednoznačně převažovali Rusové, kteří tvořili dvě třetiny žadatelů. Další desetina žadatelů byla z Ukrajiny. Mezi nejpočetnějšími skupinami byli ještě lidé z Tádžikistánu, Arménie a Iráku, jejichž podíl na celkovém počtu žadatelů byl už ale pouze v jednotkách procent. V Maďarsku bylo 41 procent žadatelů z Afghánistánu a 36 procent z Iráku. Další tři největší skupiny byly ze Sýrie, Íránu a Pákistánu, jejich podíl byl však jen v jednotkách procent.

Ke konci roku 2018 žilo v zemích V4 asi 10.000 lidí, kteří v minulosti dostali mezinárodní ochranu. To představuje pouze několik setin procenta populace daných zemí. V Polsku a na Slovensku tvoří cizinci, kteří uspěli s žádostí o mezinárodní ochranu, jen 0,01 procenta z celkového počtu obyvatel, v Česku je to 0,02 procenta a v Maďarsku 0,04 procenta. Cizinci, kteří nemají mezinárodní ochranu, tvoří v Česku asi pět procent populace, na Slovensku dvě procenta, v Polsku méně než jedno procento a v Maďarsku téměř dvě procenta.

Nejvíc negativně se k imigraci staví ze zemí V4 Česko, uvádí Člověk v tísni na základě průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z konce loňského roku. Negativní pocity vůči imigraci cizinců ze zemí Evropské unie má 55 procent Čechů, zatímco v ostatních zemích V4 podíl negativních odpovědí nepřesáhl hranici 50 procent. K imigraci ze zemí mimo EU se staví v Česku negativně 86 procent lidí, zatímco na Slovensku 81 procent, v Maďarsku 75 procent a v Polsku 64 procent.