Ideologie poráží toxikologii

Nejsem zdaleka první, kdo přišel na to a kdo o tom píše, že člověk potřebuje k životu tři atributy – vzduch, vodu a potravu. To je základ biologického života, ke kterému, chceme-li ho prožít smysluplně, tak musíme přidat kvalitu a ducha. To jest vztah k domovu, lidem, vlasti a určitý svůj charakter.

Dovolte, milí čtenáři Parlamentních listů, malé zamyšlení nad naší dobou, naší společností a můj příspěvek do diskuse. Vyprovokoval mě k tomu ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) svou arogancí, s jakou zakrývá svoje základní neznalosti a plní politická zadání Evropské komise. Jsem dalek od toho, abych takového člověka poučoval, od toho jsou jiní. Nemám ale na mysli různé tiskové mluvčí a jiné zástupce šéfa. Stejně tak nemám na mysli různé aktivisty či piáristy, kteří musejí přehánět jsa přesvědčeni, že jedině tak si toho někdo všimne. Cítím ale sám za sebe, za resort, za který jsem vždy bojoval s otevřeným hledím, povinnost předložit zde ověřitelná a srozumitelná fakta, z nichž si každý udělá závěr sám. Samozřejmě, bude-li o to stát.

Kam s ním? Nebude kam uskladnit pšenici?

Pojďme tedy na to. „Střední a východní Evropa je zaplavena ukrajinskou produkcí. Jen v Česku jsou zásoby obilí asi o 40 % vyšší ve srovnání se stejným obdobím loni“ – to píše prezident Agrární komory ČR Jan Doležal 26. dubna v MF DNES a klade otazníky, kam uskladníme naši domácí pšenici a vůbec všechno obilí z letošní sklizně. To za prvé – nebude kam s ním. A za druhé, i kdyby bylo kam, tak máme svého obilí a samozřejmě i pšenice dost, nadbytek. Je kvalitní a musíme vyvézt každý rok přes 3 miliony tun obilí. Ze sklizně 2022 to bylo 3,2 miliony tun na vývoz.

Naše obilí je kvalitní, vypěstované podle super přísných unijních předpisů za dohledu početných a velmi přísných kontrolních orgánů. Zkrátka víme, co jíme a naše produkce je bezpečná a máme jí dostatek. A za tohoto stavu ministr Nekula po konzultaci s eurokomisařem pro zemědělství Wojciechowským jako jediný rozhoduje o povolení dovozu! To sdělil veřejnosti prostřednictvím médií a představenstvu Agrární komory ČR osobně. Přes bouřlivou diskusi, kritiku a odpor veřejnosti svůj postoj nezměnil, stejně tak premiér Fiala a vlastně celá vláda. Nakonec to dali najevo ve svém, s velkou teatrální pompou vyhlášeném, balíčku úsporných opatření, které mají zabránit zhroucení financí. Aby pan ministr Nekula vyhověl veřejnosti a dál rozdělil zemědělce podle starého hesla rozděl a panuj, tak nejenomže snížil dotace, ale vyjmenoval adresně zemědělské a potravinářské podniky, u kterých se tak bez ohledu na pravidla schválená Evropskou komisí, rozhodl. Tím jenom potvrdil, že jeho vizí je bojovat proti velkým zemědělským a potravinářským podnikům, ať to stojí, co to stojí.