Dolní komora britského parlamentu by se měla zabývat schvalováním prováděcího zákona k brexitové dohodě. Británie je tak na ústupu z Evropské unie, stát tomu však podle Zahradila ještě může v cestě několik parlamentních hlasování v případě, že by nedopadla dobře. Vzhledem k tomu, že britská Konzervativní strana disponuje výraznou většinou v dolní sněmovně, však předpokládá, že všechny příslušné právní předpisy projdou nakonec bez problémů.

Zmínil, že se stejně tak v Evropském parlamentu připravují na podobné hlasování, jelikož ke schválení musí dojít na obou stranách. „Budeme hlasovat na tzv. miniplénu, které proběhne 29. a 30. ledna letošního roku,“ upřesnil europoslanec s tím, že to zřejmě půjde lehce. Skutečně problematické věci začnou až poté. „Tohle je hlasování o odchodu Británie, ale čeká na ně jednání o vzájemných vztazích, ať už o volném pohybu osob, toku zboží, nebo o obchodní dohodě,“ poukázal na věci, které budou muset být vyřešeny do konce roku 2020.

Nesouhlasí se slovy předsedkyně Evropské komise Ursuly Von der Leyenové, podle které není možné to vše do konce tohoto roku stihnout. „Je to možné stihnout, když bude dobrá vůle na obou stranách. Pokud zvítězí pragmatismus, tedy ekonomické vidění, a obě strany si uvědomí, že je výhodné vzájemně obchodovat bez nějakých dodatečných obchodních překážek, bez cel, tarifů a množstevních kvót, mělo by to proběhnout relativně hladce,“ odhaduje Zahradil.

Bezesporu je podle jeho slov v zájmu obou stran, aby pro ně byla ekonomická vazba co nejbližší. „Zejména to platí pro celou řadu evropských zemí, Česká republika je mezi nimi, pro ni je britský trh velice významný. Pro Británii také, ale při pohledu na britskou zahraniční strukturu zjistíte, že tato země vyváží více než padesát procent veškerého svého zboží mimo Evropskou unii, až tak závislá tedy není,“ připomněl europoslanec.

„Doufám, že tu nebudou snahy Británii nijak potrestat za to, že si dovolila vystoupit z Evropské unie. Veřím v dobrý konec, pokud se budou všichni chovat rozumně a racionálně,“ zopakoval s tím, že samozřejme nelze, aby společenství přistoupilo na vztahy stejně, jako když Británie byla součástí EU. „Je třeba ty vztahy nastavit úplně jinak. V některých ohledech se Velká Británie může stát i konkurencí Evropské unie,“ připustil.

Poukázal, že zejména v Evropském parlamentu je možné pozorovat některé politiky, jako je například bývalý belgický premiér Verhofstadt, který vůči Británii začal trpět až nepřátelským vztahem, nejspíše z obav, že bude inspirovat i jiné členské země k vystoupení z EU. „Podle mě to má ideologické pozadí. Když za pár let zjistí, že vlastně Británie odchodem nijak neutrpěla a daří se jí dobře, možná i lépe, možná se někteří evropští politici obávají, že by to mohlo inspirovat další země, které by mohly o odchodu přemýšlet,“ přemítal Zahradil.

Další možné konfliktní třecí plochy může představovat fakt, že v zájmu dosažení dohody o odchodu Velké Británie z EU se Unie vzdala tzv. irské pojistky. „Slyšel jsem různé spekulace, že by celní kontroly mohly probíhat na námořní cestě mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, nedovedu si to dost dobře představit,“ pozastavil se Zahradil a poznamenal, že je to záležitost britské vlády.

Závěrem pořadu přišla na přetřes komplikovaná celosvětová situace na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump odstranil íránského generála Sulejmáního, tento krok je podle Zahradila dobře promyšlenou strategií. „Myslím, že to nebylo náhlé hnutí mysli. Revoluční jednotky, kterým Sulejmání velel, byly dlouho na americkém seznamu teroristických organizací a podnikaly různé podvratné operace v zahraničí,“ konstatoval Zahradil.

Zdůraznil, že to, že tyto jednotky neprovedly akci jako kdysi al-Káida v New Yorku s dvojčaty, neznamená, že by byly méně nebezpečné. Likvidaci Sulejmáního srovnal s likvidací Usáma bin Ládina. „Rozdíl je jen v tom, že bin Ládin byl hlavou nestátní teroristické organizace a generál Sulejmání byl hlavou státní teroristické organizace,“ uvedl.

Po odvetném íránském útoku na americké základny prohlásil ve středu americký prezident: „Musíme se všichni podílet na dohodě s Íránem, která učiní svět bezpečnějším a klidnějším místem.“ Írán však dal již najevo, že o žádné hovory se Spojenými státy nemá zájem. „Íránští představitelé si uvědomili, že Spojené státy pod tímto prezidentem nebudou v určitých situacích váhat přikročit k útokům. Írán na to nebyl zvyklý. Sulejmání se veřejně vysmíval americkým velitelům a posílal ironické vzkazy. Byl si jist, že si Amerika nedovolí zaútočit, a narazil,“ řekl Zahradil, podle kterého je to bod pro Donalda Trumpa a velká rána pro Írán.

„Trumpův postup, kdy americká vláda odstoupila od nukleární dohody s Íránem, byl prvním krokem v celé řadě dalších kroků a posledním krokem byla právě likvidace Sulejmáního. Evropa by to měla začít vnímat jinak, byl zde příliš měkký přístup k Íránu a doufám, že se to s novou Komisí změní,“ uzavřel europoslanec Jan Zahradil.