Dle europoslance má lídr SPD Olaf Scholz šanci se zapsat jako jeden z mála sociálně demokratických kancléřů Německé spolkové republiky. „V každém případě si tento politik zaslouží uznání za to, jak svou stranu během půl roku vytáhl o cca 10 procentních bodů a po 19 letech jí zajistil volební vítězství,“ říká o lídrovi socialistů, i když s dovětkem, že časy čtyřicetiprocentních zisků jsou u SPD v nenávratnu.

Naopak pro CDU/CSU se dle Zahradila jedná o historický debakl. „Bude zajímavé sledovat, co to s CDU vnitřně udělá, kam se pohne. Určitě to bude mít dopad na německý vliv uvnitř Evropské lidové strany EPP a obecně na vliv EPP uvnitř EU (což je mj. další silný důvod pro ODS, proč zůstat v ECR a nekoketovat s eurolidovci),“ komentuje výsledek europoslanec.

O Zelených míní, že ačkoliv se jedná o historicky nejlepší výsledek, strana nesplnila očekávání do ní vložená. „Nicméně, protože tuto radikální revolucionářskou partu znám dobře z EP, ve mně jejich vliv v budoucí spolkové vládě vzbuzuje upřímné zděšení,“ prohlásil. Dodejme, že v europarlamentu jsou němečtí zelení v jedné frakci s českými Piráty.

Podle Zahradila je jisté to, že Německo již nebude sympatizovat se střední a východní Evropou. A také, že bude pokračovat „antijaderná a antiuhelná klimahysterie“.

„Je třeba pečlivě sledovat, jaký teď bude postoj Německa k další federalizaci/prohlubování EU,“ nabádá europoslanec s nadějí, že další federalizaci bude blokovat FDP. „Nicméně očekávám příklon k tzv. strategické autonomii EU (po poslední sérii kroků USA, dávajících najevo, že Evropa už pro ně není prioritou) a tedy tlak na zavedení většinového hlasování v zahraničně politických otázkách. Také bude důležité, jakou zahraniční politiku k mimoevropskému světu Německo zvolí - zda zvítězí tradiční ekonomický pragmatismus či lidskoprávní mesianismus (nejlépe symbolizovaný právě Zelenými),“ odhaduje Jan Zahradil. A ptá se: „V každém případě vstoupíme do období mnohem komplikovanějších česko-německých vztahů, než kdykoliv od roku 1989. Jsme na to připraveni?“