Zákon o sociálním podnikání slíbila už v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma měla původně platit od roku 2017. Tým tehdejšího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) návrh sice připravil, ale nebyla na něm shoda. Zákon se tak do voleb nepodařilo předložit, projednat a prosadit.

„Návrh je v úplně finální fázi. Zpoždění teď nastalo tím, že se znovu řešila otázka zapojení benefitů a propojení s podporou zaměstnanosti a sociálního podnikání, aby nedocházelo k duplicitám. Počítáme s tím, že v průběhu příštího roku se zákon projedná v Parlamentu,“ řekla Štěpánková, která se na přípravě normy podílela už dřív ještě jako náměstkyně ministrů pro lidská práva. Podotkla, že podoba zákona není ještě konečná a měnit se může podle připomínek i při projednávání ve Sněmovně a v Senátu.

Podle zmocněnkyně se zásady zákona, který má stanovit povinnosti sociálních podnikatelů i výhody, proti předchozímu návrhu nemění. Podle záměru měl sociální podnik víc než polovinu zisku využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Ohled měl brát na životní prostředí, využívat měl místní zdroje a místní pracovní síly. Integrační sociální podnik měl mít víc než 30 procent zaměstnanců znevýhodněných – dlouhodobě nezaměstnaných, s nízkou kvalifikací, postižených, přistěhovalců, příslušníků menšin či lidí před penzí, kteří místo hledají těžko.

„Sociální podnik vnímáme jako možnost pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří nemají moc možností uspět na trhu práce. Využíval by se třeba v oblastech s vyloučenými lokalitami. Je důležité, aby se zákonem šla i podpora, která bude umožňmovat vznik a rozvoj sociálních podniků,“ uvedla zmocněnkyně.

Na sociální podnikání by mělo být možné získat peníze z evropských fondů. Dotace se dají čerpat už teď. Problém je ale podle zmocněnkyně s udržitelností po skončení podpory. Bez ní sociální podnik obstojí v konkurenci běžných firem jen obtížně. „Důležité je, aby byly podmínky a benefity nastaveny tak, aby dlouhodobou udržitelnost umožnily. Přínos zákona vnímáme v systémovém nastavení podpory,“ řekla Štěpánková.

Podle ní se s daňovými úlevami pro sociální podniky nyní nepočítá. Ve hře je spíš možnost získat veřejné zakázky a hlavně podporu z peněz na politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelé dnes dostávají příspěvky na zaměstnávání postižených. Nově by je mohli získat i na ostatní znevýhodněné pracovníky, uvedla zmocněnkyně. Citelný nárůst výdajů kvůli rozšíření podpory ale neočekává.

„Dlouhodobě nezaměstnaní mají obvykle dávky. V situaci, kdy budou mít příjem, je nebudou pobírat, nebo se jim sníží. Peníze na dávky tak mohou jít na aktivní politiku zaměstnanosti,“ popsala Štěpánková.

Podle odborníků na sociální problematiku by sociální podniky mohly dát práci až několika desítkám tisíc lidí. V EU pracuje v sociálních firmách v průměru 6,5 procenta všech zaměstnanců. V některých státech je podíl i kolem 12 procent.

V Česku sociálních podniků přibývá. Zatímco na podzim 2012 jich bylo v internetovém adresáři 70, teď je jich tam třikrát víc. Podnikají třeba v gastronomii, poskytují zahradnické a úklidové služby či zajišťují údržbu nemovitostí.