Na půdu Parlamentu se opakovaně vrací téma úprav Ústavy. Jednou z možností je upravit i pravomoci přímo voleného prezidenta. Miloš Zeman se nijak netají tím, že by pro sebe rád získal širší kompetence, především právo navrhovat zákony. Jenže podle serveru Echo24.cz toto právo nedostane.

Proti rozšíření prezidentových pravomocí se postavila pravicová opozice. Zástupci TOP 09, ODS či STAN se shodují v tom, že Česká republika je parlamentní demokracií, těžiště politické moci v ní leží ve Sněmovně a v Senátu a není důvod to měnit. Obdobný názor má ale i část poslanců hnutí Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou a část poslanců ANO. „Nemáme mandát k otevření této otázky,“ poznamenala k tématu poslankyně Helena Válková (ANO), bývalá ministryně spravedlnosti.

Ústavní právník Jan Kysela k tématu poznamenal, že prezident podle české Ústavy nenese za nic odpovědnost, takže je logické, že nemá ani právo navrhovat zákony. U československých prezidentů to ještě bývalo jinak.

„Bylo to z toho důvodu, že československý prezident byl pojímán jako odpovědný, což znamená, že byl nositelem určité politiky či nositelem politického programu. Pak měl mít šanci program přetavit do projevu vůle státu, což je zákonodárná iniciativa. Současný prezident republiky je neodpovědný, z čehož plyne, že nemá být nositelem žádného politického programu, protože za něj nenese žádnou odpovědnost,“ vysvětlil situaci Kysela.