Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) podali na konci října návrh na obžalobu. Aubrechta detektivové vinili z přijetí několikamilionového úplatku za to, že v roce 2006 podle nich ovlivnil rozšíření průmyslové zóny Joseph na Mostecku. Aubrecht tehdy byl vládním zmocněncem pro severozápadní Čechy. Průmyslový areál Joseph se v té době rozšířil o 93 hektarů na celkových 280. Aubrecht podle kriminalistů dostal 11 milionů korun, dalších sedm bylo údajně určeno pro náměstkyni mosteckého primátora Hanu Jeníčkovou.
Stíhání bylo zastaveno kvůli promlčení
Státní zástupce Lukáš Borovička stíhání zastavil, protože skutek je už promlčený. „Ano, moje stíhání bylo zastaveno. My jsme chtěli, aby stíhání bylo zastaveno kvůli faktickému hledisku, protože nic takového se nikdy nestalo,“ řekl ČTK Aubrecht. O případných krocích se poradí se svým právníkem.
Původně byl Aubrecht stíhán za přijetí úplatku, státní zastupitelství ale podle Aktuálně.cz případ překvalifikovalo na nepřímé úplatkářství. Podle této právní kvalifikace je skutek promlčený. Vyjádření litoměřického státního zastupitelství, které případ dozorovalo, ČTK zjišťuje. Borovička jen potvrdil, že ve věci rozhodl. „Mohu potvrdit, že bylo vydáno rozhodnutí. Ale do doby, než nabude právní moci, ho nemohu více komentovat,“ řekl Aktuálně.cz.
Podle Aubrechta vše bylo postaveno na falešném dokumentu a na svědectví pochybného individua
Bývalý poslanec považuje celou kauzu za vykonstruovanou a politicky motivovanou. „Celé to bylo postavené na jednom falešném dokumentu, na svědectví jednoho pochybného individua,“ doplnil Aubrecht. Případ mu prý zničil politickou kariéru. „Bylo to udělané jasně na politickou objednávku. Spustilo se to v době přípravy parlamentních voleb. Měl jsem kandidovat a spustila se tahle aféra. A vždycky se prodlužovala ve chvíli, kdy jsem měl politicky stoupat,“ dodal Aubrecht.
Aubrecht byl ve vysoké politice od roku 1998, poslancem byl 12 let. Za vlády sociálních demokratů byl zmocněncem pro severozápadní Čechy. Most zónu Joseph vybudoval v roce 2001. Proti výstavbě bojovali ekologové, kterým kromě emisí vadilo i znehodnocení jedné z nejkvalitnějších zemědělských půd. Zóna stála veřejné rozpočty nakonec kolem 700 milionů korun, přibližně třetinu dalo město a dvě třetiny stát.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk