Komentář, který vyšel na Echo24 pod titulkem „Mizantropický socialismus dneška“, otvírá pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Článek Ondřeje Štindla považuji za to nejlepší, co jsem tento týden četl. Dokonale vyjádřil podstatu problému, v němž se dnes utápí euroatlantická společnost a který je pro ni sebevražedný. Je to ztráta historické paměti a přecenění idealistických myšlenek neomarxismu nebo socialismu mladou generací. Pan Štindl si vzal za podklad několik průzkumů, které proběhly ve Spojených státech. Podle zjištění agentury Axios z letošního jara by zhruba polovina dotázaných mladých lidí raději žila v socialistické zemi. U 61 procent mladých lidí mezi 18 a 24 lety vyvolává slovo socialismus pozitivní asociaci. Nejstrašnější je, že se socialismus stal mýtem, který už si mladí lidé nedokážou reálně vůbec představit, chybí jim historická paměť, ani nejsou vedeni k historickému vzdělávání,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Autor tvrdí, že důvody toho pocitu spočívají v nevzdělanosti, v neznalosti toho, co socialismus v historii znamenal, co způsobil. „Konstatuje, že v dnešním povrchním triviálním světě představuje pro mladé slovo socialismus spíš módní doplněk, jenž přispívá k jejich přesvědčení, že ‚nic nemůže být horšího než ten strašný systém, do něhož se narodili‘, míněno tedy systém kapitalistický. Tohle vše by bylo celkem pochopitelné, protože to je jakási generační vzpoura mladých proti starým. My jsme také nějakou takovou vzpouru zažili. Byla opačná, byla proti komunismu ve jménu toho, co jsme si naivně představovali pod pojmem kapitalismus. Také jsme o tom nic nevěděli. Jenže problém je v tom, že socialismus, jak si ho oni představují, směřuje k Orwellovi. Stojí za to připomenout několik důležitých glos, kterými to Ondřej Štindl komentuje,“ zdůvodňuje svůj výběr mediální analytik.

Vyznávají se z náklonnosti k socialismu, ale k lidem jsou skeptičtí

Ondřej Štindl míní, že těm, kdo se vyslovují v průzkumech pro tento „lepší“ způsob uspořádání věcí, to poskytuje „rozkoš z komunálního života, která je koncentrována do schůzí, kde pracující demokraticky rozhodují prakticky o všem“. „Potíž je v tom, že si už nikdo nepředstaví slovo ‚pracující‘ a jeho obsah. To slovo má dnes úplně jiný význam, než mělo třeba před sto lety v době počínající sociální demokracie. Věci jsou jinak, ale ti lidé, kteří věří brožurkám ze čtyřicátých a padesátých let Frankfurtské školy, Jürgena Habermase a různým klonům banditů a revolucionářů té doby. Jsou velmi anachroničtí a úplně mimo realitu. Pozoruhodný a důležitý postřeh má pan Štindl v tom, když říká, že ti lidé, kteří se sice vyznávají z náklonnosti k socialismu, který podle nich je tím nejlepším způsobem, jak ošetřit práva a potřeby lidí, mají často velmi skeptický vztah k lidem. Tvrdí například, že se lidem nedá věřit, že tě jen využijí, když k tomu budou mít příležitost, že se starají jen o sebe,“ poukazuje Petr Žantovský.

V té souvislosti pokládá Ondřej Štindl ve svém komentáři důležitou otázku, pro koho tedy budeme tu lepší budoucnost plánovat, zda pro ty prolhané a vypočítavé sobce. „To je zásadní poznámka, protože taková ještě nepadla. Tu aroganci a takovou nadřazenost mladší generace známe z historie – mladý je každý komunista, mládí je zítřek světa. Všechno už jsme to stokrát slyšeli a vždy to bylo podložené velkou arogancí a velkou pýchou nad tím, že ‚my mladí máme všechno před sebou a vy už jste staří, tak běžte někam‘. To se znovu opakuje. Opakují se i jiné věci, na které upozorňuje pan Štindl. Třeba to, že tenhle jakoby zástup lepšolidí se rozhodl za ostatní ‚bojovat za jejich zájmy a dovést dav nepoučitelných zpátečníků k pokroku třeba i silou‘. To je velmi důležitá poznámka, protože i to samozřejmě známe z let, kdy se budovalo to dobro v zemích střední a východní Evropy. Pro mě osobně je to velmi zásadní komentář, který každému doporučuji,“ oceňuje mediální odborník.

Další z organizací, která si hraje na to, že má patent na pravdu

Článek vycházející ze zprávy ČTK vydal v neděli pod titulkem „Dezinformace jsou velký byznys, tvůrci falešných zpráv si přijdou na miliardy“ server Novinky.  „V té zprávě se tvrdí, že jakási americká nezisková organizace Global Disinformation Index (GDI) vydává studii, podle níž se v průmyslu s falešnými informacemi točí ročně v přepočtu nějakých pět a půl miliardy korun. Jak k tomu došli, nám článek nepraví. Zato nám praví, že GDI v rámci této studie údajně zkoumala zhruba dvacet tisíc domén, které podezřívá ze šíření dezinformací. To je v podstatě poslední otázka, na kterou tenhle zdánlivě nenápadný a také krátký článek odpovídá. Ale tím jen vyvolává spoustu otázek, které si můžeme položit. Například kde ta organizace GDI bere právo či jaké volí kritérium, podle něhož posuzuje, které organizace a weby šíří falešné informace, které ne, které informace jsou falešné a které ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.