Sociální demokrat Lubomír Zaorálek byl považován za toho, ke komu bude mít prezident Miloš Zeman největší výhrady a bude usilovat o to, aby se nestal ministrem zahraničí. Ovšem nyní se zdá, že spory jsou ty tam. Prezident proti  Zaorálkovi jako ministrovi nevytáhl z rukávu žádné námitky a navrhovaný ministr zahraničí zase volí smířlivou rétoriku. Deník Právo si všímá jeho nedávných vyjádření, kdy vyzdvihl spolupráci se Zemanem, protože ji považuje za konstruktivnější, než by byla s Václavem Klausem. Připomněl zejména euroskepticismus bývalého prezidenta.

Je zřejmé, že pokud bude Zaorálek skutečně ministrem zahraničí, bude s Hradem jednat velice často a podle svých slov se Zaorálek komunikace s Milošem Zemanem neobává.

„Nevidím problém ve schopnosti komunikovat s Milošem Zemanem, spíš bych si nedovedl představit spolupráci s Václavem Klausem kvůli jeho zvláštnímu odporu k Evropské unii,“ řekl Právu Zaorálek.

„V evropských otázkách by Miloš Zeman mohl hodně vykonat. Snažil bych se ho získat pro to, aby nám pomohl oslovit veřejnost, protože budoucnost i úspěch ČR záleží na tom, jak se Evropě podaří odpovědět na hospodářskou krizi a prohlubování nerovnosti. Těch úkolů je před námi tolik, že není prostor pro nějaké škorpení či sentimenty,“ rozhovořil se o budoucí spolupráci nominovaný ministr zahraničí.

Podle svých slov chce Zaorálek případné rozdíly v názorech řešit s Hradem diskrétně. Říká, že minulé období, kdy zahraniční politika neměla ujasněny a sjednoceny pozice téměř na nic, by nechtěl opakovat. To prý hodlá změnit.

Má dřívější rétorika vycházela z jiné role

Právo se ptalo i na jeho změnu rétoriky, ta se od plamenných vystoupení posunula do smířlivé a konstruktivní polohy. „To byla jiná role. Sedm let jsem dělal opozičního politika a vládnoucí strany jsem kritizoval za jejich chyby a nabízel jsem alternativu. A teď ji musím postavit a věcně a prakticky prosazovat,“ řekl ke změně Zaorálek.

Podle ředitele zahraničního odboru na Hradě Hynka Kmoníčka, který je jako Zaorálek členem ČSSD, přichází prezidentská kancelář do nejčastějšího kontaktu s vládní mocí právě při jednáních o zahraniční politice.

„Na úrovni prezident a ministr je kontakt několikrát týdně. V době, kdy byl ministrem Karel Schwarzenberg, byla vzájemná komunikace s prezidentem omezena na jedno jednání za měsíc či dva, a proto se mnoho agend zastavilo úplně,“ uvedl Kmoníček. Nyní se předpokládají styky mnohem častější, a to i několikrát do týdne.