Podle ekonoma Sedláčka končí rok 2024 pozitivními zprávami. Jako první uvedl pád režimu Bašára Asada v Sýrii. „Já ty současné boje, které mají pochopitelně nedozírné dopady na ekonomiku, beru jako boj východního světa se světem západním. Boj totalitních režimů, ať už politických typu Rusko a Čína, nebo islámsko-arabské země. Mnohé z nich stojí v prudké opozici vůči liberálnímu svobodnému tržnímu a demokratickému západnímu světu,“ ukazuje Sedláček v rozhovoru pro Český rozhlas své dělení světa na dvě strany. Jednu dobrou a druhou zlou.
S potěšením hledí na pád režimu Bašára Asada v Sýrii. „Po dlouhé době pád režimu, který byl skutečně odporný a odpudivý. Tak doufám, že ten rok 2025 bude ve znamení toho, že ten totalitní svět se začne rozpadat a že to bude mít blahodárné dopady na budoucí vývoj světa i na naši ekonomiku,“ těší se Sedláček na pády dalších režimů.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Sedláček je přesvědčený, že až skončí válka na Ukrajině, Česká republika bude první, která bude chtít pomoci s obnovou. „V momentě, kdy skončí válka na Ukrajině a začne tam obnova, tak si myslím, že Česká republika bude mezi prvními, kdo tam bude moct začít exportovat svoje know-how. A to jak ekonomické, tak byznysové,“ míní Sedláček. Ale podle něho nezůstane jen u byznysu. Česká republika bude na Ukrajinu exportovat i občansko-společensky, hodnotově. „To je to, co měl na mysli Václav Havel,“ poznamenal Sedláček.
Sedláček poukázal na vyvádění peněz z České republiky zahraničními investory. Podle Sedláčka nám tím v devadesátých letech pomohly. A my stejně můžeme pomoci i Ukrajině.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
A dal příklad totalitního demokraticky liberálního řízení státu. Ukázal to na příkladu dvou lodí. Jedné, kterou řídí totalitní kapitán, jehož posádka poslouchá na slovo, druhé, kterou nazval lodí bláznů, kde se veškerý chod řídí hlasováním a přemlouváním. „Ta loď bláznů, když je zvětšena na celostátní rovinu, tak dopluje do svého cíle rychleji, aniž by pořádně věděla, kam míří,“ řekl Sedláček s tím, že tuto zkušenost v Rusku a Číně nemají. A proto je západní svět podle Sedláčka silnější.
„To, že chudí obyvatelé Číny už neumírají hladem a dohání západní svět, je vítězství toho našeho západního ekonomického systému,“ řekl Sedláček s tím, že Čína kopíruje západní ekonomické řízení země. „My jsme exportovali kapitalismus i do komunistických zemí, co jsme neexportovali, je demokracie. To se nepovedlo ani do arabských zemí, ani do Ruska, ani do Číny,“ dodal.
Bojí se Sedláček nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu? „Donald Trump ve svém prvním období nezačal kupodivu žádnou novou válku a nebyl tak špatným prezidentem, jak jsme se všichni báli. Takže tentokrát jsem jen zvědavý,“ zhodnotil Sedláček vítězství Trumpa ve volbách. „Možná některé zamrzlé konflikty se mu podaří tím svým bujarým a neotřelým a drzým stylem vyřešit,“ zadoufal.
Zároveň volal po tom, aby se Evropa více propojila a provázala. Ukázal to na příkladu telekomunikační společnosti. Když je v USA telekomunikační společnost působící na celém území, má úplně jiný manévrovací prostor pro inovace a investice. To by se Sedláčkovi líbilo i v rámci unie. „Musíme mít ty služby propojené tak, abychom mohli snižovat ceny telekomunikačních služeb, které třeba u nás jsou zbytečně vysoké. Abychom měli lepší trh, abychom měli lepší ochranu,“ je přesvědčený Sedláček.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Kritizoval politiku minulých třiceti let, kdy se Evropa stala závislá na ruských zdrojích. Kvůli tomu jsme podle něho měli v posledních letech tak drahou energii. „Musíme se stát závislí na své vlastní energii, ať už je to solární nebo jinak obnovená energie,“ burcoval Sedláček.
Poté upřel svou pozornost na ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Ač s jejími myšlenkami ne ve všem souzní, je hrdý, že Greta mohla promluvit a že jí bylo nasloucháno. To by se podle něho v Rusku nebo Číně nemohlo stát. „A to je právě to prokletí totalitních režimů, které nám ničilo záda 40 let v minulém století. Systém, který nepovoluje kritiku, ať už je to kritika ekologická nebo školského systému, nebo inovací nebo čehokoliv jiného. Který je tak ideologicky zaslepený, že prostě neposlouchá ani vzdělaným kritikům. Takový systém bude vždycky ekonomicky chudší než systém svobodný,“ poukázal Sedláček.
Sedláček poznamenal, že inovace jsou hnacím motorem světa. A že Evropa má svůj pevný potenciál. Jen ho možná občas neumí využít. Ale to, co umíme dobře, je určování témat, která se budou ve světě diskutovat. „My dáváme témata světu, ať už ekologii nebo koneckonců i řekněme genderová témata. Zdá se mi, že to v budoucnu bude tak, že Evropa bude vymýšlet nové filozoficko-hospodářsko-ekonomické koncepty,“ řekl Sedláček.
Vrátil se opět k Číně. „Čína dělá to, že kopíruje naše inovace a dělá to lépe, dělá to levněji. Naučila se technologicky inovovat, ale nikdy nebude schopná vymyslet úplně nový způsob fungování státu, protože je to tam prostě zakázané,“ popsal pozici Číny Sedláček.
Ekonom Tomáš Sedláček se pak podíval na situaci v České republice. Vláda Petra Fialy podle něho svými kroky dává zemi čas. „Konsolidační úsilí vlády a ta takzvaná důchodová reforma nám dává o trochu více času přemýšlet, jakou ekonomikou chceme být po nezbytné restrukturalizaci průmyslu, ke které dochází a musí k ní ještě ve velké míře dojít,“ pochválil Fialovu vládu Sedláček.
Ale podle něho jsme zaspali u dalších reforem. „Jenomže na velké reformy, zdravotnictví, školství nebo organizaci veřejné správy pořád čekáme,“ dodal.
U domácností vidí, že začíná přicházet důvěra v ekonomiku. Podniky na druhou stranu váhají. „U domácností už se začíná projevovat vyšší ekonomický sentiment a důvěra v ekonomiku. Na druhé straně u podnikatelů ještě stále vidíme významnou míru nejistoty ohledně budoucího vývoje. A tyhle dvě síly se nám teď třou a čekají, kam se to vrtne,“ popsal Sedláček.
Mzdy podle Sedláčka rostou. „Rostoucí nominální mzdy se začínají překlápět do spotřeby, ale ne ještě v takové míře, abychom viděli významné oživení, jako je spotřeba domácnosti. To je největší část hrubého domácího produktu,“ vysvětlil ekonom.
Ale v globálu stále převládá nejistota. A tak ji také čtou české domácnosti i podniky. „My nevíme, co udělají ceny energií. Vidíme, že Německo se protlouká vlezlou krizí a stagnuje. Nevíme, kam se to bude příští rok ubírat. Nevíme, co udělá Trump a jak to dopadne na evropské podniky. Nevíme, jak na to obchodní a geopolitické pnutí zareaguje Evropská unie, která má tendenci uzavírat se do sebe, což je pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je na globálním trhu ta česká, velký průšvih,“ popsal Sedláček nepříliš pozitivní pohled.
Postavil po bok České republiky Polsko a srovnal náš vývoj od revoluce. Polsko očividně vítězí. „Polsko je země, od které bychom si měli vzít ponaučení. Protože v Polsku skutečně těch 30 let od komunismu využili k tomu, že dobudovali svou dálniční síť a doučili se anglicky a předběhli nás v mnohých statistikách a také nás vlastně velice prudkým způsobem dohání,“ ukázal Sedláček na naše severní sousedy.
Dohnali jsme ale třeba Španělsko nebo Portugalsko, řekl Sedláček. Podle něho jsme dohnali i Japonsko. Ale z jiného důvodu než naší šikovností. „Dohnali jsme Japonsko, ale nikoliv kvůli tomu, že bychom tak prudce rostli, ale spíš kvůli tomu, že Japonsko už několik desetiletí stagnuje,“ řekl.
Česká republika by se měla stát Silicon Valley Evropy. „Máme tady bezpečno, máme tady relativně klid, jezdí sem ty kapely, dělat tady koncerty není problém. Můžou sem přestěhovat rodinu a můžeme se stát i ozdravovnou Evropy. Udělat tady prostor pro inovační firmy,“ to vidí Sedláček jako cestu do budoucnosti České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Bude na tom Česká republika v roce 2025 lépe než v roce předchozím?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera
Petr 12
