Podle Orbána je v Evropě patrný problém mainstreamové evropské elity, která reaguje na každou novou věc ideologicky. „Když se pak mainstreamová elita konfrontuje se skutečností a někdo řekne nahlas 'poslyšte, z toho bude malér', potom mu na to neřekne, že nemá pravdu, a nezačne vypočítávat argumenty, ale odpoví mu: ‚Ty jsi rohatý pekelník, takže to, co říkáš, nemá cenu.'," nechal se slyšet Orbán. A zmínil také další důvod kritik. „Studie ukazují, že z přistěhovalců přicházejících do Evropy se poté, co dostali občanství, stali z více než 85 procent voliči levice…,“ konstatoval. A dodal, že má podezření, že v Evropě probíhá tajný nebo nepřiznaný import voličů. 

 

„Třetím problémem je potom myšlenka, která považuje národ za zdroj nebezpečí. Nikoliv za organickou, nepostradatelnou, pozitivní součást vývoje evropské společnosti, nýbrž za něco, co v sobě skrývá nebezpečí, protože je semeništěm nacionalismu. Tyto skupiny udělaly všechno v zájmu toho, aby národy zlikvidovaly,“ řekl.

 

Orbán následně uvedl, že přestože čtyři krize, které v posledních šesti letech Evropu postihly – finanční, řecká finanční, ukrajinská vojenská a migračmí – se daly předvídat, nebyly vypracované evropské strategie. „Proč? To je otázka, která doopravdy zneklidňuje, neboť ukazuje, že my, evropští vůdci, pouze reagujeme na události, vždy jen řešíme krizi, ale nemáme vizi nebo strategii, v jejímž duchu bychom byli schopní vzniku této krize předcházet. Proto prohlašuji, že musí nastat obnova evropské politiky,“ uvedl. Podle něj zároveň stojíme před problémem, že existuje propast mezi politickou elitou a voliči. 

 

„Evropa se zabývá otázkami, které nejsou bezvýznamné, naopak pěkné a milé věci: lidská práva, progrese, manželství osob stejného pohlaví, tolerance a podobně. Zároveň se však nezabývá tím, odkud tyhle milé věci pocházejí, kořenů se nedotýkají: například křesťanských tradic Evropy nebo tradic jednotlivých národů. Evropa zapomněla, kým vlastně je, čím doopravdy je a co jsou ony skutečně podstatné věci,“ dodal Orbán. 

 

Nechyběla ani vyjádření ke středoveropské ekonomice. Není prý rozhodně pravda, že střední Evropa je jen chudým a zoufalým příjemcem dotací, který by měl být potichu. Navíc připomněl, že z růstu střední Evropy měly velké západoevropské firmy možná ještě větší prospěch, než by bylo záhodno.

 

„Kdyby dnes ekonomiky středoevropských zemí nepodávaly tak dobré výkony, v Evropské unii by nebyl ekonomický růst, nýbrž recese. Tyto země dobře začleňují zdroje, které jsou jim poskytovány, do svých ekonomik, dobře je využívají a právě my jsme dnes tažnou silou evropské ekonomiky. Tento náš výkon je to, čím se za zdroje, kterých můžeme využívat, odvděčujeme a odsluhujeme. Jsme si kvit a nemáme si co vyčítat,“ uvedl Orbán s tím, že jistý primát ve skupině Visegrádu mají Poláci, kteří se za uplynulých 25 let ani nedopustili žádné vážné chyby. 

 

„Růst Polska byl například i v době finanční krize pro celý svět ohromující. Polsko neupadlo do recese, ale neustále rostlo. Poláci v sobě mají snad i nějakou specifickou duševní hnací sílu, díky níž jsou úspěšní. Ale neříkám, že váhu států v debatě, která před námi stojí, určuje pouze jejich velikost, protože pokud jde o rozum či intelekt, pak ani Češi, ani Slováci, ani Maďaři nemusejí chodit daleko,“ podotkl k tomu. 

„Evropa je po duchovní stránce mimořádně plodným kontinentem. A vždycky jím byla, chrlila ze sebe různé myšlenky, hospodářská, politická, společenská učení. Mezi plodnými myšlenkami se samozřejmě vždycky najdou nejenom ty užitečné, ale i ty nebezpečné. V Evropě občas nastalo, že duchovní plodnost vynesla na povrch nebezpečné a destruktivní ideje, a pokud lid Evropy nebyl dostatečně silný, pak tyto destruktivní ideje kontinent ovládly,“ vyjádřil se k tomu, že neví, zda má nyní evropský lid dostatek síly, aby se chorým představám – o Evropě bez národů, o Spojených státech evropských – ubránil. „Podle mne budeme my, obyvatelé Evropy – a teď nemluvím jako vedoucí představitel – schopni toho, abychom sebe a kontinent ubránili před onou šílenou myšlenkou, že by oslabení národů mohlo udělat Evropu silnější,“ dodal vzápětí.

A co řekl na návrh polského ministra zahraničí, aby z uprchlíků byla sestavena armáda, která osvobodí Sýrii? „Jako očitý svědek mohu prohlásit, že ačkoliv byly v západních médiích neustále ukazovány ženy a děti, ve skutečnosti tento příval připomínal spíše armádu; ze 70 až 80 procent sestával z vitálních mladých mužů schopných vojenské služby,“ uzavřel s tím, že toto prohlášení však překračuje meze politiky.