Šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov v průběhu víkendu oznámil, že Rusko a Spojené státy se dohodly na zřízení dvojstranného formátu rozhovorů. Zahrnuty do nich budou právě Karasin a Nulandová. Obě země tak budou tímto způsobem koordinovat jednání o ukrajinské krizi. K prvnímu rozhovoru mezi americkou představitelkou a ruským diplomatem tak došlo právě včera – další rozhovory by měly následovat. „Rusko od začátku podezřívá Spojené státy ze šíření vlivu ve své sféře národních zájmů. V tomto ohledu je tedy rozhodnutí přikročit ke dvojstranným jednáním možné vnímat jako významný krok,“ konstatuje Stratfor.

Podle něj stejně dosahují pronikavějších vojenských i politických výsledků Rusko a Spojené státy než Ukrajinci či separatisté. „Ale ani zahájení takových jednání ještě nemusí znamenat, že je na spadnutí nějaká konkrétní rezoluce či snad dokonce deeskalace napětí,“ uvádí se v analýze společnosti Stratfor s tím, že největší problém je v otázce, jaká forma autonomie by měla být východoukrajinským regionům přidělena. „Všichni hlavní hráči v ukrajinském konfliktu podporují určitou míru decentralizace a udělení větších pravomocí regionální vládě. Nesouhlas ovšem panuje u načasování a rozsahu takového procesu,“ konstatuje Stratfor.

„Rusko vnímá decentralizaci jako způsob, jak udržet nárazníkovou zónu na východě pod svojí kontrolou, zatímco pro Ukrajinu jde o kompromis, díky kterému si zachová kontrolu nad svým územím. Ukrajinští politici požadují po separatistech složení zbraní a dodržování dohody z Minsku. Až teprve poté chtějí přikročit ke změnám ústavy, jež umožní získat východním regionům částečnou samostatnost. Jenže separatisté chtějí nejdříve vidět ústavní změny a chtějí v tomto procesu hrát důležitou roli. Teprve potom je podle jejich mínění možné realizovat v plné míře příměří,“ vysvětluje Stratfor.

Dále konstatuje, že Spojené státy podporují názor Ukrajiny a Rusko zase postoje separatistů. Nicméně i tady prý ve světle dohodnutých bilatelárních jednání došlo k jistému posunu. „Nulandová při své nedávné návštěvě Ukrajiny vyzvala zákonodárce, aby uspíšili provedení změn v ústavě. Nebylo sice řečeno nic o žádných konkrétních termínech, ale všeobecně je toto doporučení vnímáno jako souhlas Washingtonu s návrhem Moskvy. Na druhou stranu lze její výzvu chápat i jako pomoc Ukrajině. Čím rychleji a snadněji proběhnou ústavní změny, tím méně důvodů mohou mít separatisté k dalšímu porušování příměří a vymlouvání se na nedodržování svých práv. To by následně ohrožovalo i Rusko, protože by muselo dále čelit sankcím,“ píše Stratfor.

Reakce Ruska jsou podle názoru Stratforu zatím spíše smíšené, byť Kreml hovoří o reformním procesu přece jenom pozitivněji. „Rusko je však stále zainteresováno na ukrajinském bojišti a požaduje více politických ústupků ve prospěch regionů ovládaných separatisty. Rusové rovněž požadují po Američanech ústupky v otázce Ukrajiny jako revanš za svoji pomoc při dolaďování smlouvy o omezení íránského jaderného programu. Moskva a Washington se tak snaží dosáhnout dohody při zachování případných silových možností. V každém případě budou rozhovory mezi Nulandovou a Karasinem skutečným testem nové úrovně dialogu mezi Spojenými státy a Ruskem,“ uzavírá Stratfor.