"Ta věc je z našeho pohledu uzavřená. Pokud by mělo dojít k nějaké změně, musely by s takovým návrhem přijít samy církve," zdůrazňuje v reakci na nedělní schůzku ČSSD a ANO první místopředseda křesťanských demokratů Marian Jurečka. Následně poukázal na skutečnost, že hnutí ANO v této otázce nevystupuje jednotně. Zatímco předseda uskupení Andrej Babiš říká, že některé aspekty zákona o narovnání mezi státem a církvemi jsou zvláštní a církve by měly postupovat vstřícněji k občanům, první místopředsedkyně ANO před časem po jednání s lidovci prohlašovala, že otázka restitucí je uzavřená.

Dluhopisy místo peněz

Jednou z možností je prý také předat církvím dluhopisy místo peněz, čímž by se dočasně ulehčilo státnímu rozpočtu. Církve by si ony dluhopisy nechaly proplatit později a z rozpočtu by zatím neodcházely finanční části narovnání v podobě 75 miliard korun i s úroky, které v zákoně schválila ještě vláda Petra Nečase. I tato varianta má háček.

"Musela by existovat záruka, že nějaká příští vláda takové dluhopisy nezdaní třeba dvaceti nebo třiceti procenty. Ale my nic takového navrhovat nebudeme. Jedině kdyby samy církve s něčím podobným přišly, že by s tím souhlasily. Ale třeba nám pan Sobotka řekne, že obešel zástupce církví a že s tím nemají problém," upozorňuje Jurečka.

Lidovci mohou svou argumentaci opřít také o existující podepsané smlouvy mezi státem a církví. Ty opět podepsala ještě Nečasova vláda s církvemi. Smlouvy jsou právně vymahatelné a nebude možné je změnit bez souhlasu církví. Stojí za připomenutí, že narovnání státu s církvemi posvětil i Ústavní soud. Možný příští premiér Bohuslav Sobotka je přesto připraven předložit politikům KDU-ČSL několik variant k jednání o otázce církevních restitucí.