Britský levicový deník The Guardian přinesl srdceryvný příběh somálského novináře Ilyase Ahmada Elmiho, kterého vyhrůžky islamistů vyhnaly z jeho mateřské země. Před rokem před islamisty utekl. Opakovaně mu chodily vyhrůžky, tak se rozhodl utéct do Německa za svou ženou a osmiletým synem, kterého nikdy neviděl.

„Odešel jsem, protože jsem chtěl vidět svého syna, kterého jsem nikdy nepotkal... a protože jsem dostal vyhrůžky," řekl Elmi v telefonickém rozhovoru deníku The Guardian. Elmi uvažoval následovně. Dostat se do Ruska, cestovat do Běloruska a následně překročit hranice Evropské unie do Polska. Považoval to za mnohem bezpečnější cestu, než Středozemní moře.

Na hranicích Běloruska a Polska ovšem strávil několik měsíců, během nichž byl, jak řekl deníku, zbit pohraničníky nebo bezmocně sledoval umírat mladou somálskou dívku bez léků. Po mnoha měsících se rozhodl, že se vrátí do Ruska a překročí hranice s Finskem, aby se dostal do Německa jinou trasou.

Ovšem než se dostal k hranicím, byl zatčen a donucen vstoupit do ruské armády. Bylo mu nařízeno pobývat ve výcvikovém táboře s mnoha dalšími nelegálními migranty. Pak by jej Rusové poslali bojovat na Ukrajinu. Což kategoricky odmítl a hrozí mu deportace z Ruska zpět do Somálska.

Za nejvíce frustrující pak Elmi podle deníku The Guardian považuje to, že už dvakrát na území Evropské unie byl. To když překročil hranice do Polska, ale polskou pohraniční stráží byl zatlačen zpět do Běloruska. V Polsku je to běžná praxe a humanitární organizace i aktivisté tvrdí, že je to praxe nejen nelidská, ale také nezákonná.

„Pili jsme dešťovou vodu a sbírali kousky jídla, kde jsme to našli, hlavně trávu a ovoce rostoucí ze stromů, které byly extrémně kyselé. Každé ráno přicházely běloruské úřady a mlátily a obtěžovaly lidi,“ vzpomínal pro Guardian Elmi.

Guardian zdůraznil, že evropská politika je tlačená stále více doprava. A příběh Elmiho je ilustrací nezamýšlených důsledků ostřejšího hlídání hranic a Migračního paktu, který bude uveden do praxe v roce 2026. Podle deníku The Guardian přísná unijní politika tak zahání uprchlíky i do armády Vladimira Putina.

Před praktikami polských i běloruských pohraničníků pak varovala polská aktivistka. „Je to nejčastější scénář,“ řekla Guardianu Małgorzata Rycharska, polská aktivistka za práva, která pomáhá lidem uvízlým v pohraniční zóně. „Někdo se dostane do Běloruska a pokusí se dostat do Polska, pak si uvědomí, že je to past a může uvíznout v té pohraniční oblasti týdny nebo měsíce, nemůže se vrátit, protože mu to Bělorusové nedovolí."

Elmi měl dojem, že jeho novinářská práce a hrozby, které v Somálsku dostával, budou stačit k tomu, aby mu byl v Evropské unii uznaný azyl.

A jak je to s dalšími migračními cestami? Středozemní moře je pro migraci rizikové, ale také masově využívané. „Téměř 20 000 migrantů letos nelegálně dorazilo na Kanárské ostrovy pomocí mauritánské trasy, což je téměř trojnásobek počtu ze stejného období v roce 2023, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci pro African News. Loni na této trase zemřelo nejméně 1950 migrantů, což byl podle organizace druhý nejsmrtelnější rok v historii.

Napjatá je také migrační cesta mezi Jemenem a východní Afrikou. Z Jemenu na vratkých lodích přeplouvají lidé utíkající před jemenskou občanskou válkou, z Afriky zase opačným směrem, tedy do Jemenu, utíkají lidé ze Somálska nebo Etiopie. „Loni do Jemenu dorazilo 97 000 migrantů z Afrického rohu. To daleko překonalo údaje z roku 2023, kdy do Jemenu dorazilo 73 000 migrantů. Cesta je často smrtelná. Od roku 2014 zaznamenala IOM na trase 1 860 úmrtí a zmizení migrantů,“ informuje Al-džazíra.