Na obranu vůči Rusku potřebuje Ukrajina zbraně. Má to ovšem několik háčků. Ukrajinští vojáci jsou zvyklí a vycvičení převážně na techniku a zbraně sovětské výroby. Ty ovšem v Evropě docházejí, protože i východní členové NATO začali přecházet na modernější zbraně západní provenience a zásoba zbraní z dob komunismu není nekonečná.

Jednou ze zemí, která stále ještě vyrábí kalašnikovy a munici pro ně, je Bulharsko, které je členem NATO od roku 2004. Zatím ovšem dle agentury Bloomberg poskytlo pouze helmy, neprůstřelné vesty a humanitární pomoc. I jako člen NATO má totiž vztahy s Ruskem, které dodávky komplikují. Ministr zahraničí Ukrajiny přitom od Bulharska rozhodnutí ohledně poskytnutí v zbraní požaduje.

„Neprůstřelné vesty, asistence s technikou, to je všechno důležité, ale pánové, přiznejme si, pokud máte helmu a neprůstřelnou vestu ale nemáte zbraň, tak jste v koncích,“ řekl minulý čtvrtek Dmytro Kuleba reportérům v Bulharsku a dodal: „Je to hezké gesto, ale v podstatě říkají – chceme, abyste umřeli dobře chránění.“

Kritiku za otálení s vojenskou pomocí nejvíce schytává Německo, ale ani Bulharsko se v této oblasti nepřetrhne. Dle Bloombergu je kamenem úrazu složení čtyřkoalice premiéra Kirila Petkova, ve které už před konfliktem nebyla velká shoda na politických tématech. Jedna z tamních stran, proruští socialisté, prý už několikrát varovala, že z koalice odejde, pokud budou na Ukrajinu dováženy bulharské zbraně. A aby toho nebylo málo, středopravicové Demokratické Bulharsko pro změnu varovalo, že z koalice odejde, pokud zbraně odeslány nebudou.