Zubov se především snaží vysvětlovat vše, co ruská společnost špatně chápe. Přibližuje proto, proč je tak důležité, aby Rusové věděli zrovna to, kdo byli banderovci. „Již od doby Sovětského svazu byla vyvinuta technologie tvorby mýtů té nejvyšší kategorie. Obrovské historické etapy a nejdůležitější fakta byly buď ignorovány, nebo zcela zkresleny. Naši skutečnou historii jsme prakticky neznali,“ podotýká Zubov.

Následně dodává, že tak neexistuje vztah k neocenitelnosti historických skutečností. Podle jeho názoru v zemi trvá k historii vztah nikoliv jako k vědě, ale jako k ideologii, kterou je třeba vytvořit. „V Sovětském svazu, když bylo potřeba něco onálepkovat, a zejména po druhé světové válce, bylo to jednoduše nazváno fašismem. Takže byli ‚banderovci‘ nazváni fašisty, ačkoliv to pochopitelně neodpovídalo skutečnosti,“ míní Zubov.

Banderovci jsou podle historika typickou válečnou nacionalistickou organizací s vlastní armádou a teroristickým křídlem. „Takovým způsobem tehdy jednali mnozí. Samozřejmě že někteří z vůdců ukrajinského národního hnutí byli vedeni myšlenkou Mussoliniho korporativismu. Ale za svého nejlepšího žáka Mussolini považoval Josifa Stalina. Myslím, že Stalin byl daleko lepší fašista než Bandera, nebo dokonce Mussolini,“ poznamenal.

Lidem je podle Zubova potřeba v klidu vysvětlovat, jaká byla podstata ukrajinské nacionalistické organizace. „Kdo vlastně byl Stepan Bandera, kdo byli jeho soukmenovci. Proč ho sovětský režim nenáviděl tak, že dokonce nelenil a v roce 1959 na něj poslal svého agenta, aby ho zabil pomocí ampulky kyanidu draselného,“ připomíná historii Zubov. 

Ukrajina podle něj začínala směřovat do Evropy již v roce 2014. „Myslím, že Ruská federace by tam také měla směřovat. Protože jiná alternativa není,“ podotkl tenkrát.

„Podle všech ekonomických parametrů u nás nevládne socialistický režim. Mnohem více je to fašistický stát, kde existují soukromé společnosti pod kontrolou státu. Ne bezdůvodně se fašistický stát nazýval korporativním. A takový korporativní kapitalismus nyní vládne v Rusku,“ zdůraznil ruský historik.

• Původní zdroj ZDE

Už tenkrát Zubov odhadoval, že se ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nepodaří vybudovat stát fašistického typu. „Svět dnes vypadá jinak. Na počátku století, po porážce mocností Trojspolku v první světové válce, byl celý kontinent fascinován fašismem. Lid těchto zemí se cítil podveden a okraden a žádal zadostiučinění. Jak se začne mluvit o satisfakci a pomstě, vždy je k tomu potřeba vůdce národa a mobilizace ekonomiky. Odtud pocházejí totalitní režimy, které se pak tak či onak objevily v celé Evropě,“ zmínil. 

I když historik od roku 1993 mluvil o nezbytnosti dekomunizace v Rusku a v celém postsovětském prostoru, podle jeho slov k tomu stejně nikdy nedošlo. „Nadále jsme nositeli sovětské mentality,“ řekl. Profesor byl také jedním z prvních ruských intelektuálů, kteří se otevřeně postavili proti anexi Krymu. I z toho důvodu byl vyhozen z moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů.