V těchto dnech prý televizní reportér prožívá hlubokou frustraci z toho, co zažívá na Moskvou okupovaném Krymu. Viděl prý únosy nepohodlných novinářů, mlácení oponentů a fanatickou nenávist, které dokázal dát průchod pouhý pokus o polemiku. To vše po návratu z Krymu prozradil serveru Aktuálně.cz.

Šokuje jej prý zejména, jak se dokázala ujmout ruská propagandistická teorie o fašistech a banderovcích, kteří prý nyní ovládají Kyjev. „Fascinace banderovci a údajnými nacisty mě ve spojení s Majdanem vyvádí z míry a šokuje,“ říká reportér. „Na Majdanu samozřejmě byli i pravicoví radikálové či nacionalisté ze strany Svoboda. Nikdy ale netvořili jádro Majdanu, natož hlavní část protestního proudu,“ zdůrazňuje.

Navíc při hodnocení událostí na kyjevském Náměstí nezávislosti i ve zbytku ukrajinské metropole je prý třeba vzít v úvahu strázně, kterými si prošel ukrajinský národ. Ten má za sebou velmi komplikovanou historii a její možná nejkrvavější epizodou je éra podřízení Rusku za Sovětského svazu.

CELÝ ROZHOVOR ZDE.

Ze všeho nejvíce jej ale šokuje, že o banderovcích vykřikují Rusové, kteří se sami nedokázali s vlastní krvavou minulostí vypořádat. „Nejsou schopni připustit ani milimetr argumentů o stalinských čistkách, vraždách, masových represích a sibiřských koncentrácích,“ žasne Pazderka, že titíž lidé suverénně kážou o krvavé minulosti ukrajinských separatistů.

Podle Pazderky je ale tato taktika propagandisticky velmi šikovná, protože umožňuje oživovat staré sovětské slogany o boji proti fašistům a vrátit vše do osvědčených prizmat velké vlastenecké války.

Hnutí na Majdanu podle něj bylo mnohem pestřejší, a především proevropské. Většina lidí z tohoto hnutí skutečně upřímně chtěla změnit politiku a zlepšit správu své země. Je prý samozřejmě pravdou, že se mezi nimi objevují i extremisté, ale to prý není nic neobvyklého. Například v Polsku jsou prý velmi podobní příznivci extrémní pravice, kteří jej jednou při natáčení málem zmlátili.  

Následně však redaktor přiznává, že hnutí Majdan se podstatně proměnilo od svých počátků v listopadu do února, kdy proběhly krvavé střety. „Začala se projevovat obrovská frustrace lidí a s ní přibývalo i radikálů, mladíků v maskách a s baseballovými pálkami v rukou. Ten rozdíl je obrovský,“ připouští. Každým dnem prý pozoroval stále agresivnější a agresivnější chování.