Pětačtyřicetiletá Češka popsala nástup nemoci covid-19 v okolí New Yorku jako vlnu tsunami, na kterou nebylo možné se připravit. Nemocných bylo tolik, že bylo nereálné věřit, že bude dostupný plicní ventilátor pro každého, kdo ho bude opravdu potřebovat. I kvůli tomu zemřelo tolik lidí, že už ani nebyly k dispozici pytle, do kterých by se dali uložit. Obrovské trauma to bylo nejen pro lékaře, ale také pro mladé studentky ve věku maturantek, které prý s balením mrtvých pomáhaly.

„New York hlásil deset nemocných a my jsme jich najednou měli několik stovek a vůbec se to nedalo zvládnout. (...) Pokaždé, když jste se podíval ke dveřím, tak tam byla další sanitka s někým, kdo nemohl dýchat. A najednou ta bezmoc, ta strašná bezmoc, že ať děláte, co děláte, tak se s tím nedá vůbec nic udělat. A když se otočíte, je tam dalších deset, dvanáct, patnáct (pacientů),“ popsala situaci Němcová.

Mrtvých bylo tolik, že byly plné zdejší márnice, zemřelí se prý opravdu ukládali do chladících vozů, jak dokládala i řada televizních záběrů. Lékaři opravdu museli rozhodovat o tom, kdo dostane ventilátor. Lidem, u nichž bylo vysoce pravděpodobné, že zemřou, byl ventilátor odebírán ve prospěch těch, kteří měli větší šanci přežít.

Když manželky viděly, v jak špatném zdravotním stavu jsou jejich manželé, trpěly a dokonce kolabovaly. Jednu manželku dokonce zasáhl infarkt a zdravotní sestra netuší, zda nakonec žena pohled na svého nemocného muže přežila.

Zdravotní sestra musela přihlížet i smrti teprve sedmadvacetiletého mladého muže, který měl astma. Stejně jako ostatní sestry si prý často klade otázku, zda mohla pro záchranu toho či onoho člověka udělat víc, zda přece jen neměl šanci přežit.  

V posledních dnech se prý ale situace v New Yorku zlepšuje a paní Němcová je přesvědčená, že pracovníci nemocnice v těžkých momentech dělali, co mohli.