MF Dnes připomíná, že doposud řidiči z každého načepovaného litru odvádějí spotřební daň. Nově by však měli přispívat i na udržování rezerv ropy, benzínu a nafty. Jedná se zhruba o 1,5 miliardy korun ročně, které za údržbu zásob doposud platí stát, ovšem nejnovější návrh hovoří o tom, že by se pomoc státu měla přeměnit v „příspěvek od odvětví“.

Podle návrhu by na správu rezerv, které odpovídají zhruba tříměsíční běžné spotřebě, byla zřízena speciální agentura. Tu by ze šedesáti procent ovládal stát prostřednictvím svých firem Mero a Čepro. Zbylý podíl by si rozdělili tuzemští distributoři pohonných hmot.

Pro ministra financí by byl vznik soukromé firmy zajímavý i tím, že by jednorázově získal do státního rozpočtu 35 miliard korun. „Jsme v Evropské unii snad poslední zemí, která financuje ropné produkty a pohonné hmoty z vlastních prostředků. Můžeme tím ušetřit a zamezit obchodování s těmito produkty v rámci státních hmotných rezerv, které mají historicky špatnou pověst,“ říká ministr Babiš.

O této změně se uvažovalo již za minulých vlád, politicky neprůchodným se však ukázalo zvýšení ceny pohonných hmot pro spotřebitele o dvanáct haléřů. Současný návrh přitom hovoří o přirážce dvacet haléřů a zmiňuje i zkušenost ze Slovenska, kde zavedení tohoto systému vedlo k navýšení ceny o 54 haléřů.

Ministerstvo předpokládá, že zavedení poplatku se promítne do ceny pro koncového spotřebitele, neboť provozovatelé benzínek nejspíš nebudou ochotni platit jej ze své marže. Proto se zároveň uvažuje, aby se o stejnou částku snížila spotřební daň na benzín a naftu, což by poplatek vykompenzovalo. Podle ministra Babiše se o tomto kroku ještě bude jednat mezi ministerstvy financí a průmyslu.