„Přestože je senátor ODS Tomáš Jirsa přesvědčen, že jeho nedělní biftek nemůže přece nikomu způsobit žádnou škodu, vědci si myslí, že nemá pravdu,“ začíná Lamper svůj článek v rubrice „Denní menu“ týdeníku Respekt, která českým čtenářům v překladu přibližuje texty světových médií.

„Kromě zvířat samotných škodí láska k masité dietě i Zemi a začínají se objevovat hlasy, že je nutné s tím něco dělat,“ píše Lamper.

A jaké jsou podle redaktora Respektu možnosti? „Třeba maso zdražit, aby časté konzumenty trochu přešla chuť,“ píše a zmiňuje plány na zvýšení daně z přidané hodnoty u masa, kterou navrhli minulý týden politici z různých stran v sousedním Německu. „Oficiálním důvodem návrhu je snaha snížit celonárodní spotřebu masa, zlepšit životní podmínky chovaných zvířat a přispět k ochraně životního prostředí,“ píše.

• Celý článek k dispozici ZDE

„Německo v těchto úvahách není samo, Dánsko a Švédsko zvažují stejný přístup,“ cituje Lamper Vox. Dále zmiňuje i čerstvou zprávu OSN, podle které je pro úspěch v boji proti změnám klimatu „klíčové změnit náš přístup k nakládání s půdou a k produkci potravin“.

Redaktor Lamper z těchto premis usuzuje: „Věc je tudíž jasná: i když je maso zatím příjemně levné, jeho konzumace má svoje skryté náklady. Kdo si ho dopřává často a ve velkém, škodí klimatu i svému zdraví, na jehož nápravu pak společnost vydává velké částky. Uvalení daně na škodlivé věci tohoto typu se nazývá ‚daň z hříchu‘. Dnes ji známe u alkoholu a cigaret, někde i u slazených limonád.“

Následně Lamper dodává, že odpor proti zavedení takovýchto věcí se často vede s argumentem, „že jde o omezování osobní svobody, a u masa to zřejmě bude stejné,“ píše Lamper.

„Dá se to ovšem i otočit, ano, ve hře je osobní svoboda, ale úplně jinak,“ pomáhá si Lamper textem z magazínu Atlantic. „Člověk, který sní 180 kilo zvířecího masa ročně, šlape ostatním po životním prostřední a daň z masa je proto třeba chápat jako nástroj ochrany osobní svobody. Nadměrná konzumace masa by neměla být ilegální, nicméně lidé, kteří se pro ni rozhodnou, by měli za dopad svého rozhodnutí na ostatní zaplatit,“ cituje Lamper z článku.

Lamper zmiňuje i další námitky proti zavedení daně z masa, které se objevují, jako například „možné ekonomické škody, které jejím zavedením utrpí majitelé zvířecích chovů“. „Část stoupenců daně proto navrhuje, aby její výtěžek sloužil ke kompenzaci postižených farmářů v přechodním období, kdy si budou hledat jiné možnosti obživy,“ píše Lamper.

Zmiňuje také námitku, že „daň z masa může dopadnout na nemajetné vrstvy a připravit je o zdroj dostupných a nezbytných kalorií“. Odpověď na tuto hrozbu již podle Lampera experti hledají „v odpovídajícím vyladění daňového nástroje“, odkazuje na Vox Lamper. Daň by se podle něj měla vypočítat tak, aby nedopadala na nízkopříjmové konzumenty.