„Přijmout euro jsme se zavázali téměř před čtvrt stoletím, kdy euro a eurozóna byly něco úplně jiného,“ upozorňuje Pavel Ryska a následně odkazuje na obsáhlejší vysvětlení v podání hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG  Martina Slaného.

Slaný tento týden hovořil na téma euro v rozhovoru pro MF Dnes, kde upozorňuje, že zavázek ke vstupu do eurozóny jsme dávali v době, kdy Evropská unie fungovala v řadě věcí zcela odlišně než je tomu dnes.

„Udělali jsme to v roce 2003, kdy eurozóna byla úplně jiná než dnes. Jedním z jejích pravidel tehdy například bylo, že se nebudou sdílet dluhy a že nebude docházet k jejich monetizaci. To znamená, že Evropská centrální banka (ECB) nebude nakupovat dluhopisy jednotlivých členských zemí,“ uvádí Slaný s tím, že tento základ eura a evropského centrálního bankovnictví hned při první krizi Evropská centrální banka porušila.

Poukázal i na nedodržení paktu stability a růstu. „Ten měl zajišťovat fiskální disciplínu. Země se zavázaly, že ve střednědobém horizontu budou mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Nic z toho se nestalo. Fiskální pravidla se porušovala a nikdo je nevymáhal. Vedle toho vznikl systém přímých rozpočtových dotací... To jsou ony stabilizační mechanismy, nepřímé fiskální dotace, jako je systém TARGET, vznikla bankovní unie a tak dále. Tohle jsme před dvaceti lety nevěděli,“ uvedl ekonom Slaný hned několik důvodu, proč k přijetí eura není dnes náš kdysi daný závazek pádným argumentem. Eurozóna podle jeho slov selhala.

Přijmout euro jsme se zavázali téměř před čtvrt stoletím, kdy euro a eurozóna byly něco úplně jiného. Doporučuji tuto odpověď Martina Slaného:

"Udělali jsme to v roce 2003, kdy eurozóna byla úplně jiná než dnes. Jedním z jejích pravidel tehdy například bylo, že se nebudou… https://t.co/HfWes4iaor

— Pavel Ryska (@PavelRyska) February 14, 2024

Že je nejvyšší čas, aby Česká republika zahájila kroky k přijetí společné evropské měny, řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. K přijetí eura se kloní vládní strany TOP 09, STAN, KDU-ČSL i Piráti.  ODS se ústy premiéra Petra Fialy vyslovuje, že zavedení společné evropské měny není tématem tohoto volebního období. Opoziční hnutí ANO a SPD jsou proti.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.