Že tomu nerozumím? Michal Šmarda sepsal své představy o řízení kultury. Mnozí budou „čumět“

25.07.2019 9:05 | Zprávy

Před včerejší schůzkou premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana o ukončení nejistoty na Ministerstvu kultury se rozepsal také nominant na ministra kultury Michal Šmarda. A vyjádřil své představy k řízení resortu.

Že tomu nerozumím? Michal Šmarda sepsal své představy o řízení kultury. Mnozí budou „čumět“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michal Šmarda

„Stejně jako všichni si myslím, že už je to hodně nedůstojné. Problém, který by každý starosta menšího města nebo vesnice vyřešil za dva dny, se táhne už dva a půl měsíce. Ale třeba z toho tentokrát už něco bude,“ byl optimistický před schůzkou Šmarda. Podle jeho slov ČSSD přistupuje k řešení odpovědně a rozhodně to nebere na lehkou váhu. „Všechny požadavky a podmínky jsme splnili, ve všem jsme vyhověli, na nikoho netlačíme,“ dodal a začal se věnovat problémům resortu kultury. 

„Vyčítá se mi často, že nemám s kulturou nic osobně společného. Nevystudoval jsem ji, Nové Město na Moravě není centrem české kultury a tak dále. Chápu to. Taky jsem to důkladně zvažoval, než jsem předsedovi Hamáčkovi kývl na jeho žádost, abych ministerstvo vzal,“ poznamenal Šmarda a hájil se tím, že deset let však řídí své město.

„Zorganizovali jsme světově významné akce. Bez průšvihů a ostudy. Vždy na vysoké úrovni a s vynikajícími ohlasy. Rozvíjíme odkaz skvělých sochařů Štursy a Makovského. Naše příspěvkové organizace mohou být příkladem otevřenosti a profesionality. Investujeme a šetříme v provozních nákladech. A když uděláme chybu, tak to přiznáme. Kdyby ministři hospodařili jako my, byla by dnes naše země mnohem dál. Na tom trvám,“ uvedl a dodal, že nyní dva a půl měsíce tráví volný čas tím, že se obhajuje, dává rozhovory, nechá se zkoušet z detailů rozpočtu ministerstva, odpovídá na kvízové otázky o památkách, umělcích a institucích.

„Hraju v reality show podle scénáře, který páni politici píšou v běhu. Ale to nevadí, je to dobrá škola,“ dodal. 

Kultura je dle jeho slov v naší zemi opomíjená, podfinancovaná a zanedbaná. „Lidé v regionech jsou špatně placení a nespravedlivě podceňovaní. Každý vidí pár slavných celebrit z červených koberců a pražských paláců. Nikdo nechce vidět, že sólista v Opavě nebo v Liberci si vydělá sotva dvacet tisíc. Každý řeší slavné pány ředitele a prominentní herce. Nikdo nechce slyšet, že uklizečka v muzeu má za stejnou práci mnohem nižší plat, než ta samá uklizečka na finančním úřadě. Kdy naposledy premiér nebo ministři řešili místo syslů situaci v knihovnách? Kolik politiků vůbec ví, že si právě v těchto dnech připomínáme sto let od přijetí zákona o knihovnách? Chápou koaliční i opoziční politici vůbec jejich význam?“ zmínil Šmarda a vyzdvihl Pavla Dostála, který byl dle jeho slov posledním politikem, který se za naši kulturu uměl opravdu poprat. 

„Na jeho práci je třeba navázat. Dodnes na něj vzpomínají nejen ti nejlepší úředníci ministerstva, ale i lidé v regionálních scénách, muzeích a galeriích,“ řekl. „Politici na kulturu zkrátka kašlou. Podceňují význam kulturního dědictví a málo se starají o jeho uchovávání a rozvoj. A současně je u nás fakt velké množství skvělých umělců, literátů, muzikantů, knihovníků, restaurátorů, tisíce zaměstnanců v kultuře, kteří dělají svoji práci na nejvyšší úrovni a potřebovali by, aby začal fungovat i stát,“ sdělil Šmarda. 

Dle jeho závěrečných slov je nutné navýšit už konečně peníze do kultury tak, aby se dosáhlo kýženého jednoho procenta HDP. „Z další oblasti financí bych vyzdvihl věc, na které mi velmi záleží. Jsou to investice do kulturní infrastruktury v regionech. Platí tam to stejné jako ve financování provozu – pokud chceme, aby v plzeňském, ostravském či jakémkoliv jiném regionu byla kvalitní kultura, musí tam být pro ni adekvátní zázemí. V obecním kulturáku vám dobrá filharmonie hrát nebude,“ uvedl.

„Do budoucna je nutné, aby každá velká kulturní organizace (ať už příspěvková nebo veřejně prospěšná) měla svou správní a dozorčí radu. Bude to lepší pro všechny. Zmíněný zákon chci projednat s odbornou veřejností a předložit vládě co nejrychleji. Myslím, že jako ČSSD to české kulturní veřejnosti dlužíme!“ uzavřel.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák před lidmi o Bekově reformě: Korporáty potřebují otroky. Asie si nás namaže na chleba

13:03 Drulák před lidmi o Bekově reformě: Korporáty potřebují otroky. Asie si nás namaže na chleba

Korporáty potřebují otroky, nikoliv svobodně přemýšlející lidi s logickým myšlením. Pro vazalský stá…