Ruská agrese na Ukrajině trvá už 2,5 roku a podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) může trvat ještě dlouho, protože ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě rozhodl ukrajovat z ukrajinského území, dokud tuto zemi nezničí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v rozhovoru pro Philadelphia Inquirer zveřejněném 30. června, že se obává, že se Západ bojí prosadit plné ukrajinské vítězství kvůli obavám Západu o stabilitu Ruska a že tento strach Putinovi umožnil pokračovat v obsazování dalšího ukrajinského území. Zelenskyj varoval, že každý ruský postup posiluje ruskou vyjednávací sílu a že Putin se může rozhodnout, že se pokusí využít tuto vyjednávací sílu v příhodných okamžicích k prosazení příměří, které Rusku umožní připravit se na budoucí agresi proti Ukrajině.

Server Kyiv Post se v této věci postavil na stranu ukrajinského prezidenta a vyčinil západním politikům.

„Poté, co ruské jednotky vtrhly do Gruzie, anektovaly Krym a poté na Ukrajině spáchaly rozsáhlé válečné zločiny, Západ uměle omezil skutečnou vojenskou pomoc, kterou byl ochoten poskytnout, ve formě zbabělých červených čar. Když se zima v roce 2024 chýlila ke konci, toto byly nálady, které ve Washingtonu vládly. Tyto nálady spolu se zadržováním dodávek amerických zbraní na Ukrajinu málem vyústily v prolomení ukrajinské fronty,“ uvedl Kyiv Post.

„Zdá se, že (Kreml) akceptuje realitu, že ruské síly možná budou muset sledovat jednotlivé operačně významné cíle v průběhu mnoha měsíců, pokud ne let,“ napsal k tomu ISW.

Putin nedávno požadoval, aby Ukrajina postoupila všechny okupované oblasti - Cherson, Záporoží, Doněck a Luhansk, jakož i části těchto čtyř oblastí, které ještě ovládají Ukrajinci.

„Putin si zachovává svůj cíl zcela zničit ukrajinskou státnost a identitu a všechny jeho cíle dobýt území na Ukrajině jsou prostředkem k tomuto cíli,“ shrnul ISW. A jedním dechem dodal, že spojenci Ukrajiny mohou celý tento plán zbořit, pokud obráncům země umožní osvobodit nemalou část své okupované vlasti. Totéž tvrdí i Kyiv Post.

V Německu se uvažuje o obnovení povinné vojenské služby. Ve Švédsku již obnovena byla. Devatenáctiletá Maja dala v rozhovoru pro Bild jasně najevo, že je připravena za svou zemi položit život. „Pokud budu muset zemřít pro Švédsko, zemřu pro Švédsko,“ řekla jasně. „Kdyby přišla válka, budu bojovat. A kdybych přitom měla zemřít, zemřu,“ dodala po chvíli.

„Slouží se od 10 do 15 měsíců. Čím schopnější se voják ukáže, tím déle může sloužit. Základní výcvik trvá 3 měsíce. Ti nejlepší prý trénují mimo jiné i boj ve městě. Boj kupříkladu proti ruským jednotkám, pokud by napadly hlavní město Stockholm. „Pro tento případ vojáci trénují každý den,“ uvedl Bild.

V Německu je podle expertů na čase dospět k témuž kroku.

„Důvodem je bezpečnostně politická situace po ruském útoku na Ukrajinu. Ministr obrany Pistorius hovoří o jasné situaci ohrožení,“ napsal k tomu deník Bild. Problém je prý v tom, že v případě ohrožení Německa není v tuto chvíli možné, koho všeho by mohly úřady povolat do zbraně.  

Bild doporučil německým politikům, že Švédsko může být Německu dobrým příkladem.