Úvodem však již přešel do vážného tónu. „Snad není zneužívanějšího pojmu než je národní zájem. Každý politik, populista nebo nepopulista, se tímto pojmem zaklíná a někdy ani on sám neví, co to je. Tím méně, aby to věděli i jeho posluchači. Pokusme se tedy definovat pojem národního zájmu a začněme ve vzdálené minulosti. V té vzdálené minulosti hlavním předmětem národního zájmu byla teritoriální expanze. A nebyly to jenom velké státy, byly to i malé státy, například Belgie, Holandsko, které budovaly svá koloniální impéria, tím spíše pak státy veliké. Byl to i náš stát. Ve čtrnáctém století se součástí zemí Koruny české stalo Braniborsko,“ vyprávěl a vzpomněl na malou bezvýznamnou vesničku tehdejší doby Berlín.

„Když jsem se setkal s německým kancléřem Gerhardem Schröderem, tak jsem mu říkal: Do mé země kdysi patřilo i Tvoje hlavní město. A on říkal: Nechceš si ten Berlín vzít zpátky, on nám z toho rozpočtu ukrajuje takový díl peněz, že bychom se ho rádi zbavili. A já jsem musel se svěšenými krovkami tuto nabídku odmítnout,“ sdělil Zeman svou vzpomínku.

Druhá fáze pak podle něj byla fáze zájmových sfér. „Do této fáze už Česká republika rozhodně nepatří, patří do ní několik málo velmocí. Patří do ní samozřejmě Ruská federace, která vytvořila pojem blízkého zahraničí. Patří do ní Amerika, která Latinskou Ameriku stále považuje za zadní dvorek Spojených států amerických. Důležité je, že Česká republika žádnou zájmovou sféru nemá a vzhledem ke své velikosti ani mít nemůže. A teď se dostávám k té pozitivní definici. Národní zájem je zájem na tom mít suverénní stát. A v této definici je shrnuto i mnoho dalšího, o čem teď budu mluvit,“ sdělil Zeman.

„Při vší úctě k našim menšinám jsme v zásadě stát národnostně homogenní, tak nám splývá státní zájem a národní zájem. Ale z ryze emotivního hlediska stát implikuje jistou byrokratickou odcizenost, zatímco národ je bližší našemu srdci,“ podotkl Zeman.

Suverenita podle Zemana znamená, že občané daného státního území mohou prostřednictvím svobodně zvolených institucí samostatně rozhodovat o svých věcech. „Neexistuje vnější tlak, a pokud existuje, je úspěšně odrážen. Jak jsem řekl, je to velmi jednoduchá definice,“ zmínil následně dva příklady porušování suverenity našeho státu.

„Nacházím jisté podobnosti mezi pojmem omezené suverenity, kterou razil Leonid Iljič Brežněv, a pojmem sdílené suverenity, který razí Evropská unie. V čem nesouhlasím s pojmem sdílené suverenity. Chápu, že jsme-li součástí většího celku, v tomto případě celku EU, musíme v mnoha případech sdílet společné názory a praktikovat společná opatření. Ale implementace těchto opatření by měla být konsenzuální a nikoliv silová,“ sdělil jasně. Přihlásil se tedy k tomu, aby – má-li se Evropská unie zachovat, což by si přál – aby mechanismus jejího rozhodování byl konsenzuální.

„A teď dva příklady, kdy je suverenita České republiky naprosto evidentně narušována. Příklad první: migrační krize a migrační kvóty. Skutečně suverénní země má výlučné právo rozhodovat o tom, kdo bude na jejím území usídlen. A toto právo nemůže být postoupeno žádné jiné nadnárodní instituci, nemáte-li se vzdát své suverenity. My jsme v poněkud absurdní situaci, kdy EU se rozhodla o přijetí migračních kvót a rozepsala je na jednotlivé země, včetně těch, kteří o přijetí migrantů nikdy nepožádaly. A pak byly země statečné, které to odmítly. A země nestatečné, které prohlásily, že odmítají kvóty, ale dobrovolně přijmou stejný počet migrantů, který by nám jinak přikázaly kvóty,“ řekl jasně Zeman.

Jak dodal, on sám není proti migrantům. Je ale proti kulturně neslučitelnému proudu. „Je připraveno několik milionů lidí k migraci. Proto nesmíme zavírat oči,“ řekl jasně. 

A všiml si také předvolební rétoriky českých politiků. „Po volbách se situace diferencuje a já se obávám, že někteří, kteří dnes mluví o uzavření našich hranic vůči nelegálním migrantům, se pokorně skloní a shrbí a budou říkat: Evropská komise, my přijmeme všechna vaše nařízení. Jen prosím neříkejte nařízení, ale říkejte jim doporučení. A my se na oplátku zavazujeme, že tato doporučení naplníme, ne-li přeplníme,“ podotkl.

Druhým příkladem jsou podle něj obnovitelné zdroje. „Kdybychom měli horské alpské řeky, lépe bych rozuměl těm, kdo staví hydroelektrárny,“ řekl a stejný případ zmínil i k větru a moři. Sluneční elektrárny se podle něj nejlépe hodí na poušť. „Ale solární baroni se mnou určitě nebudou souhlasit,“ sdělil. „A Evropská komise vyžaduje, aby podíl obnovitelných zdrojů vzrostl na 27 %. A my budeme muset stejně udržovat základní kapacity, takže na tom nikdy nebudeme mít žádnou úsporu,“ zmínil příklad, jak jsme podle něj vnějšími tlaky omezováni v našem samostatném a svobodném rozhodování.

„Mohl bych mluvit o dalších příkladech. Malá země jako je Česká republika by měla udržovat co nejlepší vztahy s těmi zeměmi, které by pro nás mohly být ekonomickým přínosem,“ uzavřel Zeman svá slova. Z toho důvodu považuje za naprosto nesmyslné sankční mechanismy vůči komukoliv, bojkoty, embarga a další následná opatření. Za svobodu je podle něj třeba vždy bojovat. Nejdůležitější pro naši politiku je pak zásadní: Nehrbit se. Být přátelský, být vstřícný, být ochoten k jednání. Ale nikdy nekapitulovat.