Podle prezidenta Zemana oba kandidáti splňují zákonné předpoklady pro výkon funkce. „S ohledem na širokou a specifickou působnost instituce Veřejného ochránce práv dávají svými rozsáhlými zkušenostmi a odbornými znalostmi záruku, že každý z nich je způsobilý se kvalifikovaně a účinně podílet na výkonu působnosti Veřejného ochránce práv,“ uvedl mluvčí Ovčáček.

Koudelka byl v letech 1998 až 2006 poslancem za sociální demokracii. Několikrát se jeho jméno objevilo při úvahách o obsazení funkce ministra spravedlnosti. Mezi roky 2006 až 2011 byl náměstkem tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a od roku 2011 do roku 2013 náměstkem ředitele Justiční akademie v Kroměříži. V letech 2014 až 2018 působil jako rektor Vysoké školy Karla Engliše. Po odchodu z ČSSD se stal členem hnutí Trikolora Václava Klause mladšího. Během epidemie covidu podal k Nejvyššímu správnímu soudu několik žalob, kterými napadal protiepidemická opatření.

Scholz byl vedle zástupce finančního arbitra například také interním ombudsmanem Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kde měl za úkol posílit oblast ochrany spotřebitele.

Šimůnková na funkci zástupkyně ombudsmana rezignovala kvůli nesouhlasu s názory veřejného ochránce práv Stanislava Křečka a jeho profesnímu i lidskému přístupu, kterého za jeho postoje kritizoval i Senát. Křeček a Šimůnková měli dlouhodobě rozdílné postoje. Od července jí ombudsman odebral veškerou agendu. Dodatečně to zdůvodnil prodlevami při řešení kauz. Šimůnková to odmítla. Situací se v červenci zabýval také sněmovní petiční výbor. Ve sporu se nepřiklonil k žádné ze stran.

Volbu zástupce ombudsmana musí Poslanecká sněmovna provést podle zákona o veřejném ochránci práv do 60 dnů od uvolnění této funkce. Sběnovna volí z kandidátů, které navrhnou prezident republiky a Senát. Hlava státu a horní parlamentní komora mohou nominovat po dvou adeptech, návrhy mohou být i shodné.