Výjimečný příběh, jenž vyvrcholil právě v pondělí v parčíku před Jazzovou sekcí sídlící v malostranském Pálffyho paláci, se začal psát 9. prosince 1988. Tehdy byl na návštěvě komunistického Československa francouzský prezident François Mitterrand. Šlo o vůbec první návštěvu francouzské hlavy státu v Československu a ještě k tomu v době totality. Nebylo vůbec časté, aby západní státníci jezdili do zemí totalitního bloku.
Jenže Mitterrand rozhodně nehodlal jednat pouze s představiteli režimu v čele s Gustávem Husákem. Vymínil si, že návštěvu uskuteční pouze v případě, že se bude moci potkat s představiteli občanské opozice, disidenty a bývalými politickými vězni a tím tak jejich názory a činnost legitimizovat. Mezi nimi nebyl jen Václav Havel, jak se často uvádí, ale například právě disident a předseda Jazzové sekce Karel Srp, vězněný komunistickým režimem. Setkání se nakonec uskutečnilo formou snídaně v sídle velvyslanectví Francouzské republiky.
Některé účastníky snídaně vybírala Charta 77, ale kupříkladu Karla Srpa si vybral sám prezident Mitterrand, který si v té době nechal do svého jazyka překládat jeho články. Význam této snídaně byl o to vyšší, že její trvání François Mitterrand protáhl a nechal tak na sebe čekat prezidenta Husáka. Podobná setkání se uskutečnila ještě v dalších totalitních zemí, například v Polsku. Mitterrandovi tak je připisováno, že touto svoji aktivitou přispěl k pádu totalitních režimů ve střední a východní Evropě.
Předseda Jazzové sekce Karel Srp (Foto: Hans Štembera)
Vzpomínky některých už možná odvál čas. Ale Karel Srp nezapomněl. Když loni navštívil Česko francouzský premiér Manuel Valls, uspořádal přesně na den šestadvacet let poté vzpomínkovou snídani. A tam mu předseda Jazzové sekce navrhl vybudovat Mitterandovi bustu. Valls souhlasil všemi deseti a nyní, v polovině srpna, tedy v rekordním čase došlo v prostorách před Jazzovou sekcí k odhalení busty.
„Myslím si, že by to měl být právě Karel Srp, jako účastník památné snídaně s Françoisem Mitterrandem, který by měl největší právo pronést zde projev,“ uvedl na slavnostním aktu odhalení busty prezident Miloš Zeman.
Prezident ve své řeči vzpomněl na jednu událost, která slavnému setkání s disidenty u Françoise Mitterranda předcházela. „Byla to asi rok předtím návštěva holandského ministra zahraničí. Tuším, že se jmenoval Max van der Stoel, ale pokud ne, tak mě opravte, který poté, co se rovněž setkal s disidenty, byl z tehdejšího Československa prakticky vyhoštěn. A dodnes si vzpomínám na takovou naivní veršovánku v deníku Rudé právo, kde jinde: „Jede, jede poštovský panáček, jede zpátky do země tulipánů.“ Nu a to bylo takové nepřímé varování tehdejšího režimu přijíždějícímu francouzskému prezidentovi, aby se setkal s disidenty na pracovní snídani v Buquojském paláci, tedy v rezidenci francouzského velvyslanci. A já bych chtěl ocenit statečnost, s jakou u vědomí tohoto rizika François Mitterrand tuto snídani nejenže absolvoval, ale dokonce ji i přetáhl a nechal na sebe čekat tehdejšího prezidenta Československé socialistické republiky Gustava Husáka,“ řekl před desítkami hostů Zeman.
Odvaha je dle hlavy státu něčím, co je u politiků poměrně neobvyklé. „A nechat čekat hostitelského prezidenta je tak nádherná provokace, a já mám provokace rád, že bych chtěl, kromě slavnostních projevů, i na tuto maličkost upozornit a chtěl bych vzdát úctu jednomu ze dvou největších francouzských prezidentů. Samozřejmě, že jednoho krásného dne budu odhalovat i bustu Charlese de Gaulla, ale projev na jeho poctu si nechám až pro tuto příležitost,“ pokračoval Zeman.
„Takže závěrem, milý Karle Srpe, je mi opravdu líto, že Tě Etická komise vyloučila z účastníků třetího odboje. Nejsi toho zřejmě hoden, neboť Jazzová sekce, která měla několik desítek tisíc členů a která byla pravidelně zakazována komunistickým režimem, byla zřejmě organizace, kterou Etická komise nepokládá za příliš důležitou. A o to srdečněji bych Ti chtěl poděkovat za iniciativu, kterou jsi i v souboji s památkáři vyvinul pro instalaci busty Françoise Mitterranda,“ dodal prezident Miloš Zeman před Jazzovou sekcí v Praze.
Po něm obsáhleji pohovořili velvyslanci Francie a Slovenska, Jean-Pierre Asvazadourian a Peter Weiss. Francouzský ambasador v projevu vyzdvihl aktivitu Jazzové sekce a jejího předsedy Karla Srpa jako poctu státníkovi ztělesňujícímu část společné historie Francie a Československa. Před slavnostními projevy zazněly prostřednictvím Ústřední hudby Armády ČR hymny Česka, Francie a Slovenska. Při samotném aktu odhalení busty zněly tóny Ódy na radost, hymny Evropské unie.
- Další reportáže ČTĚTĚ ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka