Už v den zvolení Miloš Zeman prohlásil, že by se podle něj měly konat předčasné volby, výrazně také zkritizoval novoroční amnestii Václava Klause. Slib, že zveřejní jména jejích autorů, ale zatím vyznívá do ztracena. Hrad sice označil za autora právníka Pavla Hasenkopfa, ten s tím ale nesouhlasí a podal žalobu na prezidenta a jeho kancléře. Jiný slib daný po zvolení - že po uvedení do funkce rychle doplní Ústavní soud - Zeman i díky spolupráci s předsedou ÚS Pavlem Rychetským splnil.

Ještě před tím, než se ujal funkce hlavy státu, Zeman řekl, že by podpořil Vladimíra Remka jako velvyslance v Rusku

Ještě před složením prezidentského slibu (funkce se oficiálně ujal 8. března) jednal Zeman s řadou politiků celého politického spektra. Ze zpětného pohledu je například zajímavé, že dříve než předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku přijal tehdejšího statutárního místopředsedu ČSSD Michala Haška. Ještě během února také představil svůj netradiční oficiální portrét, na kterém má ruce složeny pod bradou, i tradičnější návrh známky s hlavou státu.

Ještě před tím, než se ujal funkce hlavy státu, Zeman řekl, že by podpořil Vladimíra Remka jako velvyslance v Rusku. Později mezi své nominanty na ambasády zařadil i někdejší první dámu Livii Klausovou a kvůli oběma jménům se dostal do ostrého sporu s tehdejším ministrem zahraničí a soupeřem z prezidentské volby Schwarzenbergem. Situace se odblokovala až po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS), návrh na vyslání Remka a Klausové patřil mezi první schválené materiály vlády Jiřího Rusnoka.

Rusnok, někdejší ministr v Zemanově vládě, získal už v únoru 2013 od prezidenta nabídku na místo v bankovní radě České národní banky. A když pak Nečas po vypuknutí aféry kolem údajného zneužívání vojenských zpravodajců v červnu podal demisi, jmenoval prezident premiérem právě Rusnoka. Nevyslyšel přitom návrh stran tehdejší koalice, která chtěla pokračovat, byť s Miroslavou Němcovou (ODS) jako předsedkyní vlády.

Miloš Zeman také výrazně zasáhl do situace po volbách

Ani později Miloš Zeman neváhal jednat jinak, než bylo zvykem za jeho předchůdců. Poté, co Rusnokova vláda nezískala důvěru sněmovny, například už nikoho dalšího až do říjnových voleb nejmenoval premiérem a kabinet tak vládne už téměř půl roku v demisi. Méně než jeho předchůdci Zeman řešil také otázku nadstranickosti prezidenta, když podporoval Stranu práv občanů - zemanovce (SPOZ). Po neúspěchu strany v předčasných volbách se od ní ale poněkud distancoval.

Miloš Zeman také výrazně zasáhl do situace po volbách a vyjednávání o vládě, když přijal část špiček ČSSD (ve volbách zvítězila, ale získala překvapivě málo hlasů) v čele s Haškem, označovaným v médiích za prezidentova favorita ve straně. Předseda strany Sobotka se ale takzvanému puči rázně postavil, Hašek nakonec rezignoval na místopředsednický post.

Také během formování koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vystupoval Zeman aktivněji než jeho předchůdci na Hradě. Přes náznaky, že by mohl odmítnout jmenovat některé ministry, ale nejspíše ve středu 29. ledna vládu v podobě navržené Sobotkou jmenuje. Celý proces kolem jmenování nové vlády ale trvá mnohem déle, než je zvykem, zejména, když se koalice zrodila poměrně rychle a má i dostatečnou většinu ve sněmovně.

Během uplynulého roku se často hovořilo i o prezidentovu zdraví

Zemanovy kroky proti dosavadnímu pojetí prezidentské role jdou i za hranice každodenní politiky. Odmítl například udělovat milosti a pravomoc převedl na Ministerstvo spravedlnosti, po sporu o předání profesorského dekretu Martinu C. Putnovi také prosazuje, aby tato tradiční prezidentská pravomoc přešla na někoho jiného (hovoří se ministru školství či šéfovi Senátu).

Miloš Zeman už v prezidentské funkci navštívil polovinu českých krajů, do ciziny ale vyjíždí méně než jeho předchůdci. Zatím absolvoval - včetně nejnovější návštěvy Afghánistánu - 11 zahraničních cest (Václav Klaus například za první rok vyjel dvacetkrát). Na rozdíl od Klause sice vystupuje Zeman více proevropsky, stačil už ale také navázat na kontroverzní výroky, jež pronesl jako premiér. Počátkem října totiž vyvolal rozruch slovy o stěhování ambasády ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Během uplynulého roku se často hovořilo i o prezidentovu zdraví. Při odemykání komory s korunovačními klenoty počátkem května působil prezident Zeman unaveně a nejistě. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu pak lékaři oznámili, že Zeman trpí onemocněním nervů, kvůli kterému hůř cítí nohy. Koncem října prezident v noci upadl a poranil si koleno, několik týdnů byl upoután na vozík, dodnes používá hůlku.