Oceněn byl i ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij, který převzal Lidickou růži za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti, píše ČTK.

Zeman upozornil na to, že řadu strůjců evropských útoků měly tajné služby v hledáčku a nic s tím neudělaly. „To je právě ta zbabělost maskovaná jako multikulturní tolerance,“ uvedl. Na shromáždění, kde nechyběli přeživší po lidické tragédii, připomněl někdejší počínání západních politiků Nevillea Chamberlaina a Édouarda Daladiera, kteří se podle něj obávali pacifistické většiny svých voličů. „Protože se báli malé války, měli nakonec válku velkou,“ řekl a v analogii k dnešku varoval před zbabělostí.

„Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou,“ prohlásil prezident republiky, který se v Lidicích setkal s příznivým přijetím. Jeho vystoupení bylo odměněno potleskem, lidé si hlavu státu také fotografovali a mávali i odjíždějící prezidentské koloně.

Akci provázelo slunečné počasí, Zeman během programu seděl spolu s ostatními v nekrytém hledišti, kde čelil ostrým náporům slunce. Thompsonová se před paprsky dokonce kryla deštníkem.

Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942

Dnešní oslava je podle starostky Lidic Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. „My jsme si uvědomili, že jsme nikdy – jako občané a ani naše babičky, maminky – nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce,“ řekla. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a v Americe. „Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi,“ připomněla.

Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou podle Kellerové naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. „Některé se narodily před a některé až po tragédii,“ uvedla starostka.

Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války – 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.