Miloš Zeman si znovu a znovu dobírá média, soudy, občany, ombudsmanku či premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). K dalšímu útoku zatroubil, když předseda vláda odmítl podepsat jmenování Karla Srpa do Etické komise hodnotící účastníky protikomunistického odboje. Zeman by Srpa rád v komisi viděl, vždyť založil Jazzovou sekci a ve vykonstruovaném procesu ho komunisté odsoudili k pobytu za mřížemi. Historici však poukazují také na jinou stránku Srpova života. Než založil Jazzovou sekci, celá léta donášel komunistické Státní bezpečnosti. Sluší se dodat, že Srp toto nařčení odmítl a soud v roce 2000 konstatoval, že se nepodařilo nade vší pochybnost prokázat, že Srp s StB spolupracoval, ale badatelé o Srpově spolupráci s StB nepochybují.

„Ponechme stranou útlocit, se kterým Miloš Zeman znovu – zajisté vědomě – otevřel cestu k veřejnému propírání nečernobílé minulosti osmdesátiletého muže. To, že prezident netrpí přemírou ohledů vůči seniorům, víme už z případu Brady,“ píše v komentáři pro server Echo24.cz znechuceně Žantovský.

Celý komentář naleznete zde.

Sobotka sice postupoval v souladu se zákonem, ale Miloš Zeman přesto počínání předsedy vlády označil za ubohost, což Žantovského roztrpčuje.

„Prezidenta ale rozlítilo asi nejvíc právě vědomí, že premiér svoje rozhodnutí ani zdůvodňovat nemusí. Prezident sice také nezdůvodňuje nejmenování profesorů, nepozvání na Hrad, neudílení již přislíbených vyznamenání, nejmenování navržených velvyslanců apod., jenže quod licet Jovi, non licet bovi,“ cituje Žantovský latinské rčení, v němž se praví, „co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi“.