Škácha se narodil 16. října 1941 v Praze. Studoval fotografii na Státní grafické škole v Praze a v 60. letech minulého století byl fotoreportérem Světa sovětů, poté pracoval pro různá nakladatelství a instituce, například pro filmová studia Barrandov, Svobodné slovo, Mladý svět a Květy.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy strávil krátkou dobu v Německu a ve Francii v emigraci, ale poměrně brzo se vrátil domů, nemohl již fotit a odešel do disentu. Od počátku 70. let začal fotografovat Havla a osobnosti rodícího se disentu. Podle Kohouta byli Škácha společně s fotografem Bohdanem Holomíčkem jediní, kdo v 70. a 80. letech důkladně fotografovali dění v disentu.

Výstavy napříč světem

Od roku 1990 působil Škácha jako fotograf na volné noze pro Kancelář prezidenta republiky, kterým byl Václav Havel. Bývalého prezidenta fotil i po jeho odchodu z prezidentského křesla a od poloviny 90. let fotografoval také další osobnosti českého politického a kulturního života. Měl několik samostatných výstav po celém světě, vystavoval například ve Vídni, Paříži, New Yorku, Washingtonu nebo v Tel Avivu.

Nejvíce si Škácha oblíbil vlastní snímek z roku 1975, na němž Havel píše dopis Gustávu Husákovi. Slavná je také například jeho fotografie zachycující protestní pochod se zakrvácenou vlajkou u budovy rozhlasu na Vinohradské třídě nebo snímek architekta Jana Kaplického se zpěvákem Pavlem Bobkem ze srpna 1968.