Sacher byl členem Československé strany lidové, předchůdkyně dnešní KDU-ČSL, od roku 1968. Na začátku 90. let byl krátce místopředsedou strany. V roce 1990 kandidoval na předsedu lidové strany, šéfem se ale stal Josef Lux. V roce 1992 byl vyloučen.

Po sametové revoluci byl Sacher nejprve ministrem bez portfeje a od prosince 1989 do června 1990 působil jako ministr vnitra. V letech 1990 až 1992 byl poslancem a členem předsednictva Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

V souvislosti se Sacherovým působením na Ministerstvu vnitra vyvolával největší zájem médií takzvaný „fond Z". V něm měly být uloženy svazky komunistické Státní bezpečnosti (StB), které podléhaly zvláštnímu režimu. Na jaře 1990 do něj Sacher přeřadil i evidenci StB vedenou na tehdejší představitele federálního a republikových parlamentů a vládní činitele.

Před sedmi lety Vojenské zpravodajství informovalo o tom, že Sacher byl evidován jako tajný spolupracovník komunistické vojenské kontrarozvědky, která byla součástí Státní bezpečnosti (StB). Sacher na to tehdy reagoval tím, že má tři lustrační osvědčení z let 1992, 2000 a 2005. Na přímou otázku, zda s kontrarozvědkou spolupracoval, ale odmítl odpovědět.