V polovině roku 2022 předseda vlády Petr Fiala naznačil, že uvažuje o kompletním ovládnutí společnosti ČEZ. „Fiala to zdůvodnil tím, že chce zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, tedy elektrárnám nařídit, aby prodávaly elektřinu levně,“ napsal tehdy k tématu server Lidovky.cz.

A od té chvíle kvůli energetické krizi z loňského roku onu myšlenku zcela neopustil. V květnu 2023 si vláda připravila půdu pro zestátnění ČEZ, když schválila návrh zákona, podle kterého by k přeměně firmy mělo stačit 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, na rozdíl od dnešních 90 procent. O kroku vlády informoval server Novinky.cz.

Menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr tento krok vlády opakovaně veřejně a hlasitě zkritizoval.

„Neustále dostávám z médií otázky, zda se ve věci novely zákona o přeměnách a navržené hranice 75 % jako menšinoví vlastníci ČEZ obrátíme na Ústavní soud ČR. Nemělo by to být ale jinak? Neměla by se média ptát na prokázané lhaní premiéra a ministrů v té věci? Na účelovost a zjevnou manipulaci vlády na vrub soukromého majetku na veřejných trzích? Je normální prosazovat novelu, která zcela vybočuje z pravidel platných v zemích EU, porušuje závaznou bruselskou směrnici?“ ptal se např. na twitteru.

Ekonom Lukáš Kovanda naznačil, že plán vlády se ještě může rozpadnout, protože předloženou novelu zákona zpochybnil její oficiální předkladatel z řad ODS, konkrétně poslanec ODS Karel Haas.

„Zestátnění ČEZ je v ohrožení, poslanec ODS – zpravodaj lex ČEZ – pochybuje o jeho legálnosti. Vláda dle něj nemluví pravdu, říká-li, že v EU je vytěsnění akcionářů při 75procentním souhlasu běžné,“ napsal Lukáš Kovanda na twitteru s tím, že novela zákona dává většinovému akcionáři – tedy státu – až příliš volnou ruku v tom, jak se zbavit menšinových akcionářů. Výhrady poslance Haase teď podle Kovandy dávají menšinovým akcionářům právo, že nebudou válcováni.

K tomu všem přišel stát ještě s nápadem na získání dividendy, jaká tu v minulosti nebyla.

„Ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, která byla včera večer valnou hromadou podniku také schválena. Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, akcie drží dole. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“; vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akcie ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 100 miliard své hodnoty,“ napsal Kovanda na twitteru.

Země jako Německo či Dánsko pracují s nutným devadesátiprocentním souhlasem akcionářů.