Ještě před odjezdem na zahraniční dovolenou se chtěl premiér Petr Fiala podělit se spoluobčany o radost z toho, jak dobře ke spokojenosti všech zemi vede. Na sociálních sítích uvedl: „Čísla a data ukazují, že finanční situace českých domácností se i nadále zlepšuje. Dobrá zpráva pro dnešek.“ Tuhle příjemnou novinu doprovodil obrázkem fiktivních novin Dobré zprávy, na jejichž titulní straně se vyjímá nápis: „Finanční situace českých domácností se zlepšuje již druhý rok po sobě!“ Komu by nad takovou zprávou srdce nezaplesalo? Po chvilce ale nad ní začne hlodat červík pochybností. Když premiér postuje fiktivní noviny, kde brát jistotu, že stejně tak ten titulek není fikcí? Co když byl před cestou na dovolenou předseda vlády natolik v dobrém rozmaru, že si z občanů vystřelil?

Konstatovat, že se finanční situace zlepšuje, je hezké, ale chtělo by to doplnit informací, vůči jakému základu se nynější stav srovnává. „Pokud je index inflace, respektive růst spotřebitelských cen, mezi červnem 2024 a červnem 2022 dvanáct procent a mezi červnem 2024 a červnem 2021 jedenatřicet procent, tak to nejsou zrovna malá čísla. Jinak řečeno, v letošním červnu jsme oproti červnu 2021, kdy byl ještě cenový vývoj obvyklý a pomalý, přišli o 31 procent, skoro o třetinu hodnoty. To je nezpochybnitelný fakt. Můžeme říct, že do roku 2021 za to pan premiér Fiala nemůže. Ale jestliže si to spočítám od června 2024 na leden 2022, tak je to 21 procent. A za tu dobu mzdy o 21 procent nevyrostly. Někde byl růst mezd hodně pomalý, dokonce jednociferný,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jaroslav Ungerman.

Víc domácností hodnotí svou situaci hůř

Možná bychom premiérovi mohli dát za pravdu, pokud bychom finanční situaci českých domácností poměřovali jen v nějakém krátkém časovém úseku. „Třeba za poslední rok, tam se asi finanční situace domácností měřena dynamikou mezd zlepšuje. Ale museli bychom se dívat i na to, jak se vyvíjejí životní náklady u jednotlivých typů domácností. Třeba u domácností důchodců to ani zdaleka neplatí. Sebrali jim tisícovku z penzí měsíčně, a to není málo, to je 5 procent z průměrného důchodu. To tedy není nic, co by ukazovalo na nějaké výrazné zlepšení. Je to všechno jenom o tom, k čemu to poměřit. Udělat si selektivní výběr dat dokáže skoro každý,“ míní dlouholetý poradce premiérů či ekonomických ministrů. 

Doporučuje podívat se na červencové konjunkturální průzkumy Českého statistického úřadu, z nichž vyplývá pravý opak toho, čím se v tiskovině Dobré zprávy chlubil Petr Fiala. „Konstatují tam, že indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na hodnotu 98,4. A také, že výrazněji stoupl počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Mírně se snížil i počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících,“ konstatuje Jaroslav Ungerman.

Bez průmyslu a stavebnictví i bez optimismu

Ani makroekonom Jaroslav Šulc nedává Petru Fialovi za pravdu. „Situace je vážnější, než si myslíme, protože hlavní ukazatel – hrubý domácí produkt – v podstatě stagnuje. V prvním kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 procenta, to je nic. Ve druhém podle předběžného odhadu rovněž. Vývoj ekonomiky plus minus půl procenta kolem nuly je stagnace, co si budeme povídat. Proto si myslím, že vývoj ekonomiky je na hraně velkého průšvihu. Jestliže padá průmyslová produkce, a to padá výrazně, stejně jako stavebnictví, tak to jsou dvě základní odvětví, která rozhodují o vývoji ekonomiky. Bez dynamiky vývoje těchto klíčových odvětví není šance být optimistický, pokud jde o spotřebu domácností. Padá německá ekonomika, na které jsme závislí. Díval bych se na ten vývoj velmi opatrně a pečlivě bych vážil slova. Rozhodně bych do toho nemíchal těšínská jablíčka. To je cesta do pekel,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.