„Nový světový pořádek“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině dost aktuální téma, které se řeší jak v Česku, tak v USA a v Evropské unii. Z té se k němu vyjádřil Josep Borrell, šéf evropské diplomacie ze Španělska. O tom, jaké budou světové poměry, hovořil na Oxfordu.

Uvedl, že poválečný multilaterální pořádek se vytrácí, dochází k polarizaci, konfrontacím, naopak je méně spolupráce. „Abychom se vypořádali s výzvami, kterým čelíme v 21. století, potřebujeme pravdivé zhodnocení a rozhodné kroky,“ říká Borrell.

The post-1945 multilateral order is losing ground: we see more confrontation & polarity, less cooperation & multilateralism.

To tackle the challenges facing us in the 21st century, we need a fair assessment & decisive action.

A pleasure to talk today at @UniofOxford??1/10

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) May 3, 2024

Konstatuje, že z Číny se stala světová velmoc. A na světlo se derou i další mocnosti, jako Indie, Brazílie, Jižní Afrika, Saúdská Arábie. „Jako Evropa jsme chtěli vybudovat kruh přátel a okolo nás je kruh ohně, od Sahelu přes Blízký východ přes Kavkaz až na Ukrajinu,“ tvrdí. Globální trendy podle něho akcelerují, klimatické, demografické, roste nerovnost, upadají demokracie a svoboda je ohrožena.

„Co potřebujeme?“ ptá se Borrell a sám si odpovídá, že je to jasné zhodnocení existenční hrozby pro Evropu, kterou je Rusko. A také silné zaměření na principy, spolupráci a sílu.

„Pokud Putin na Ukrajině uspěje, nezůstane jen u toho: Za svého protivníka považuje celý Západ. Hrůzný teroristický útok Hamásu ze 7. 10. a reakce Izraele uvrhly Blízký východ do nejhoršího cyklu násilí za poslední desetiletí. Nebyli jsme připraveni,“ pokračuje Borrell.

Následně rozebírá, co myslí principy, spoluprací a silou. „Říkáme, že jsme unií hodnot, ale měli bychom ukázat, že je respektujeme vždy a všude. Neděláme to v takové míře, jak bychom měli. Vypadá to totiž, že si více ceníme životů na Ukrajině než v Gaze a že nám méně záleží na tom, zda Izrael porušuje rezoluce RB OSN.“

„Spolupráce vyžaduje důvěru. Ta z velké části chybí. Globální výzvy, jako je změna klimatu, však vyžadují větší spolupráci. Musíme tedy omezit závislosti a spolupracovat s těmi, kteří nesdílejí naše hodnoty. Potřebujeme však také zdroje s bezprecedentním nárůstem globální solidarity. Potřebujeme daňovou spravedlnost, zvýšenou minimální daň z příjmu právnických osob a daň z majetku. Potřebujeme přesun zdrojů, abychom si mohli dovolit klimatické změny nebo pandemie. A musíme přizpůsobit stávající multilaterální a finanční nástroje,“ říká dále.

A zakončil otázkou síly a válek. „Americký bezpečnostní deštník tu nemusí být věčně. Musíme zvýšit naše schopnosti bránit se a vybudovat silný evropský pilíř uvnitř NATO. Bude to vyžadovat více zdrojů: Pokud to považujeme za existenční hrozbu, potřebujeme kreativní způsoby, jak je najít,“ prohlásil. Ukrajině je prý potřeba dodat nutnou pomoc, aby zvítězila. Na Blízkém východě je prý potřeba se vyhnout dalším tragédiím a zajistit, aby tam lidé mohli vedle sebe žít v bezpečí. „Mír se nikdy nezdál vzdálenější, ale musíme se o to pokusit,“ vzkázal Borrell.

Finally, the two wars around us.

We have to provide Ukraine the needed support to prevail.

In the Middle Est, we have to avoid other tragedies and make people live side by side in security.

Peace has never looked further away, but we need to try.

10/10

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) May 3, 2024

Jeho slov si všiml podnikatel, zakladatel cestovatelské služby HouseTrip Arnaud Bertrand. A podrobil je drtivé kritice. Každý Evropan by si podle něho měl Borrellova slova přečíst, aby pochopil, jak moc Evropa současné geopolitické situaci nerozumí. Šéf evropské diplomacie se podle něho trefil jenom když říkal, že je potřeba pravdivé zhodnocení a rozhodné kroky. „Ano. Tak proč hned potom je to zhodnocení naprosto mimo?“ ptá se Bertrand.

Zmiňuje Borrellova slova o Rusku jako existenční hrozbě a o tom, jak Putin vnímá Západ jako nepřátele. „Šokuje mne, že Evropa pořád nechápe dvě věci. Jednak že věci nevznikají ve vakuu, Rusko se jednoho dne neprobudilo se Západem jako nepřítelem a válka na Blízkém východě nezačala 7. října. A že ‚hodnoty EU‘ a ‚západní hodnoty‘ jsou hlavně problém a rozhodně nejsou řešení.“

Nechce zabíhat do historie Majdanu, rozšiřování NATO a nedodržování Minských dohod. „Historie potvrdí, že válka na Ukrajině byla všechno, ale nevyprovokovaná nebyla. To samé sedmý říjen, máte více než 70 let historie, které k němu vedly, a hlavně rezignace na své povinnosti ze strany Západu, který bezpodmínečně podporoval Izrael proti Palestincům. Hádejte, co se stane, když bezpodmínečně podpoříte jednu stranu, ať už v Gaze nebo na Ukrajině. Zvýší to napětí a nakonec to vede k ostrému konfliktu, kde strana, kterou jste nepodpořili, vás vidí také jako nepřítele. To dá zdravý rozum. Takže tento kruh ohně si Evropa do značné míry vytvořila sama,“ shledává Bertrand.

A pokračuje: „To je hlavní důvod, proč došlo k událostem na Ukrajině i v Gaze. Ukrajina byla pokusem o přeměnu země v západní baštu proti Rusku, které bylo považováno za ‚jinak smýšlející‘ a jehož protesty byly z tohoto důvodu do značné míry ignorovány. Kdyby byla EU pragmatická, pochopila by, že její zájmy spočívají v tom, že si nebude zahrávat s ohněm, a místo toho by se soustředila na vytvoření bezpečnostní architektury, která by zabránila válce bez ohledu na to, jakou formu vlády by Rusko mělo. EU řekne: ‚Ale Ukrajinci měli právo dát přednost spojenectví s námi před Ruskem, naše hodnoty vyzývají k podpoře demokracie všude.‘ A to je jádro problému: Jde o hodnoty nadřazené zájmům a nakonec jsou na tom všichni hůř.“