Kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin zahájila Evropská komise proti Maďarsku řízení. Stejně rozhodla i v případě Polska. A to kvůli zónám bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst. S Bruselem se přou nejen polské regiony, ale kvůli justiční reformě dlouhodobě i varšavská vláda. Začátkem září popudila polské politiky žádost Komise, aby unijní soudní dvůr dal Polsku pokutu za to, že se nepodřídilo soudnímu příkazu, podle kterého má zastavit činnost disciplinární komory trestající soudce.

O justiční reformu se Evropská unie pře s Polskem už léta. Vláda Práva a spravedlnosti ji provádí od svého nástupu k moci v roce 2015. A polská vláda Práva a spravedlnosti, která doteď intenzivně podporovala samosprávy ve více než 100 obcích a městech v pěti vojvodstvích, kde vyhlásili diskriminační zóny bez LGBT, náhle změnila postoj. Prostřednictvím ministerstva regionálního rozvoje vláda vyzvala, aby obce respektovaly práva občanů včetně sexuálních menšin.

Co říkají na otočku právě zmínění europoslanci? Je sáhnutí na peníze a zastavení příjmů tím nejlepším nástrojem, jak vymáhat evropské hodnoty? „Já bych si přála, aby to tak nebylo, protože ty peníze, na které saháme, jsou také peníze evropských daňových poplatníků. Vezměme si, jaký je rozpočet EU, a evropští občané platí a pak se to přerozděluje a posílá se to zpátky. To znamená, že saháme na své vlastní peníze. Já myslím, že v Polsku je demokraticky zvolená vláda, to nikdo nepochybuje. Je tam demokracie. Nebudu obhájcem Polska a toho všeho, co tam dělají, ale obávám se, že si na Polsku Evropská komise zkouší něco, co může následně aplikovat na Českou republiku nebo na kohokoliv, kdo bude zlobit. A to bych nerada,“ zmínila Konečná.

„Nebudu obhajovat polský režim. Sama jsem psala polské ministryni ohledně interrupcí, kde se velmi angažuji, protože je to věc, kterou absolutně nechápu, vadí mi. Z druhé strany mi ale stejně tak začíná vadit to, jak si Brusel prostě vybírá a některé věci kritizuje, a velmi rád a hlasitě, a některé věci prostě přechází. Třeba v těch starých členských státech. Dneska už politické vězně v Katalánsku máme propuštěné, ale já jsem neslyšela apel Bruselu na to, aby se tam s politickými vězni zacházelo aspoň trošku normálně, ideálně aby vůbec v Evropské unii v 21. století nebyli,“ dodala Konečná. Nástroj finančních sankcí je pak podle jejích slov velmi nebezpečné používat.

K otočce polské vlády se vyjádřil i Polčák. „Otočka přesně ukazuje to, že tenhle nástroj (myšleno sáhnutí na peníze, pozn. red.) musí být nejen na papíře, ale musí být prostě reálný. A měli bychom objektivně říci, že o jeho zasazení, protože ten nástroj se jmenuje režim podmíněnosti čerpání evropských prostředků, to znamená právě například dodržováním právního státu, dodržováním lidských práv. Tento mechanismus, o něj se velmi zasloužila paní komisařka Jourová, přijali jsme jej vlastně už na sklonku předloňského roku, a teď se ukazuje, že to je skutečně mechanismus, jak můžeme tyto hodnoty, které platí v Evropské unii a na kterých se shodly všechny státy... S Vámi, paní kolegyně, nesouhlasím trochu v tom, že jsme nevěděli, jaké Polsko si do toho klubu bereme. I Polsko se zavázalo dodržovat tyto hodnoty, které jsou vyjádřeny v článku 2 o Evropské unii. Je to rovnost před zákonem. Je to ochrana menšin. Je to svoboda. Je to dodržování lidských práv a právního státu. Toto všechno jsou hodnoty, které jsou vyjmenovány v tom článku 2. A jestliže Polsko není schopno dodržovat tyto základní hodnoty v tom, že si vytváří systém, kdy justice se ocitá skutečně evidentně v područí výkonné moci, tak je to věc, která bez dalšího opravdu ohrožuje každého z nás,“ podotkl Polčák, jenž vymahatelný nástroj vnímá jako strašně důležitý.

Otočka polské vlády jej však překvapila. „To ukazuje, že ten nástroj je efektivní. Vezměte si, že máme základní svobody, na kterých je založena Evropa, to znamená možnost usazovat se například v Polsku, že s nimi obchodujete, že tam přijedete na návštěvu bez nějakých kontrol, a teď se tam něco stane. Nebo vy tam žijete s nějakým partnerem a někdo vám řekne: je to u nás zakázané, vy tam nepatříte. Ocitnete se před tím soudem – a vy nemáte jistotu, že ten soud bude tu vaši věc, která se dotkne i klidně paní poslankyně nebo mě, že ji bude rozhodovat nestranně a podle práva. A pokud nemáte tyto institucionální záruky, tak vlastně se ten koncept EU může zhroutit jako domeček z karet. Proto je to tak klíčové a je to klíčové pro každého našeho obchodníka, podnikatele, kdo má jakoukoliv vazbu na jakoukoliv jinou členskou zemi v Evropě,“ dodal Polčák.

Konečné však vadí, že není vydefinováno, co to vlastně má být právní stát. „Pojďme se o tom bavit. Mně prostě vadí ta nekonzistentnost Evropské komise, protože ve chvíli, kdy se zřizovaly specializované soudy ve Španělsku proti opozici tehdejší vlády, tak se o tom v podstatě mlčelo a i v té zprávě o té situaci o lidských právech to bylo velmi pominuto,“ sdělila Konečná. Polčák však s jejími slovy nesouhlasil a tezi o tom, že principy právního státu nejsou definované, odmítl.

Evropský soudní dvůr v Lucemburku má v říjnu mimo jiné vynést rozsudky, které se týkají Polska, a Evropská komise má dostat silnější nástroj. Ať už k pokutám, nebo k zastavování peněz. A to se týká i národního plánu obnovy, viz podmínku Evropské komise: čerpání národního plánu obnovy, pokud nebude splněno necelých deset podmínek. A jedna z nich se týká vyřešení střetu zájmů i v návaznosti na premiéra Andreje Babiše (ANO). Je ta hrozba Evropské komise pozastavení čerpání národního fondu obnovy reálnou poté, co to vidíme u Polska? 

„Je jednoznačně reálná a opravdu ohrožuje celé čerpání všech evropských fondů v České republice. Já jako člověk, který zasedá v regionálním výboru Evropského parlamentu, to říkám se vší vážností. Česká vláda, a především pan Babiš, si bere za své rukojmí všechny obce, bere si za rukojmí všechny podnikatele, kteří čerpají v souladu s těmito pravidly. Neziskové organizace, vědecké ústavy. Protože pakliže se to nevyřeší, tak opravdu hrozí, patrně to bude až po volbách, pozastavení všech plateb, které souvisejí s fondem obnovy, ale i s kohezními fondy,“ domnívá se Polčák. Podle jeho slov je velkým lapsusem, že střet zájmů českého premiéra dosud nebylo vyřešen. „Hrozí, že všichni ostatní příjemci budou rukojmí střetu zájmů Andreje Babiše,“ sdělil Polčák.

„Co dělal český Parlament poslední čtyři roky? Vy jste také byli strůjci takzvaného lex Babiš, který se evidentně neosvědčil,“ opáčila Konečná. „Pan Babiš našel skulinu, kterou se prostě vyhnul, pak jsme přijali evropské nařízení a to do dnešního dne, jestli to správně chápu, není správně aplikováno. Ale česká Poslanecká sněmovna měla dostatek času na to, aby se s tím prostě vyrovnala. Nebudu hájit pana premiéra, nelíbí se mi, jakým způsobem se zachoval, byť chápu, že člověk i jako premiér může vlastnit majetek, z druhé strany by neměl zneužívat svého postavení k tomu, aby se ten majetek zvyšoval. Ale to, k čemu bezpochyby došlo, je, že my jsme se dostali až na tu hranu ve chvíli, kdy máme – a toho se velmi bojím – před poslaneckými volbami, bude se tady ustavovat nějaká nová vláda, pokud ty volby dopadnou nějakým nejasným způsobem, tak to může trvat poměrně dlouho, a pak samozřejmě s judikaturou Evropského soudu se tady opravdu můžeme dostat do situace, kdy ty věci nebudeme umět informovat rychle a včas, a tím pádem může dojít, že budou zastaveny příjmy z evropských fondů,“ dodala Konečná.

Podle Polčáka v Česku opravdu hrozí zastavení všech plateb. A ilustroval situaci na Polsku. „My jsme v regionálním výboru projednávali situaci těch měst, která vyhlašují zóny bez LGBT. Musím říct, že pro lidi, kteří tam žijí a jsou příslušníky těchto menšin, to musí být opravdu zlá situace. Pak už jenom skok k tomu, aby takové jediné město vyhlásilo, že tam nebudou pravoslavní, že tam budou muset nosit židé pěticípou hvězdu, to tohle chcete hájit? V žádném případě,“ rozčílil se Polčák a Konečná se hned ozvala, že ona toto nehájí. „Nebuďte vztahovačná, nebylo to na vás,“ oponoval Polčák, že šlo jen o řečnickou otázku. 

„Když bude platit to, že si to může takto členský stát vyhlásit, nebo ty obce. Tak my jsme napříč spektrem ve výboru pro regionální rozvoj i s vašimi kolegy dohodli na jednom. Budeme jednoznačně tlačit na Evropskou komisi, aby žádnou platbu ve prospěch těchto obcí, které žádají na nějaké své projekty, aby nerealizovala, neproplácela. To je jediná možnost. A hra skončila,“ dodal Polčák.

Závěrem se pak ještě Václav Moravec zeptal na to, co říká na skutečnost, že státní úředníci říkají, že Státní fond zemědělský a intervenční nespadá pod zákon o střetu zájmů. „To je katastrofální výklad, který – a to je příklad toho, kam jsme dospěli po osmi letech vlády ANO. Bohužel i s tolerancí KSČM. Že zde máme ohebnou státní správu, která dokonce hájí pana premiéra, i když je to úplně jasné. A postupuje se podle českého střetu zájmů,“ uvedl Polčák, čímž rozčílil Konečnou. „Já myslím, že je to ohebný příklad toho, kam jsme dospěli po 30 letech toho, co jste tady budovali. První rozkrást, pak v tom udělat bordel a nakonec si říct, že to nějakým způsobem prostě dopadne. Tak si to uvědomme všichni. Já opravdu nebudu obhájce pana premiéra, ale my jsme v té vládě neseděli,“ dodala Konečná, načež ji napomenul Polčák za slovník. 

„KSČM nikdy nebyla, a na to opravdu nemáte jeden jediný důkaz, nikdy nebyla strůjcem toho, aby se s panem premiérem nejednalo stejně jako se všemi ostatními občany,“ uzavírala Konečná svou řeč. „Vy ho kryjete čtyři roky. Tečka,“ zakončil Polčák.