Americká zpravodajská stanice CNN dál sleduje vývoj ruské války na Ukrajině. Tentokrát věnovala pozornost osudu Romů, kteří také z Ukrajiny prchají před ruskými raketami. Jenže v zemích, kde hledají ochranu, prý často narazí na zeď z předsudků a na ploty z ostnatého drátu. Zjistila to i jedna z žen, která z ukrajinského Dněpru došla i se svými dětmi až do Česka v naději, že se jí tu jako válečné uprchlici před ruským terorem dostane pomoci.

„Lujza Balohová opustila svůj domov v Dněpru na střední Ukrajině v březnu. Na útěku před neustálým zvukem výbuchů přišla se svými pěti dětmi do České republiky a doufala, že zde najde útočiště. Místo toho se ocitli za plotem z ostnatého drátu v přebudovaném imigračním detenčním centru, které bylo podle jejích slov špinavé a plné cizích lidí, z nichž někteří byli vůči ní a jejím dětem agresivní,“ napsala CNN.

Její děti jsou ve věku od 9 měsíců do 11 let.

• Další informace naleznete zde

Podobný osud podle CNN potkal i řadu dalších ukrajinských Romů. Naproti tomu neromští Ukrajinci často našli přístřeší u českých rodin.

„Bylo to jako vězení. Bylo to špatné. Bála jsem se tam, bylo tam tolik lidí, hodně děsivých lidí,“ řekla Balohová CNN.

Její příběh je podle nevládních organizací a aktivistů běžný.

„Romští uprchlíci jsou automaticky umisťováni do nestandardního ubytování," říká Patrik Priesol, vedoucí programu Ukrajina v Romodromu, české nevládní organizaci zaměřené na práva Romů a jejich obhajobu. „Je to velmi smutné a nebojím se říct, že se to rovná institucionálnímu rasismu a segregaci.“

Podle Priesola se u paní Balohové, která přišla o střechu nad hlavou, jedná o běžný scénář a na vině je často špatná komunikace. „Někteří z těchto lidí jsou funkčně negramotní, jsou v posttraumatické situaci a je jim nabídnuto místo v detenčním zařízení, které je dočasně změněno na ubytovací zařízení, a je jim řečeno: ,tady ta věznice je teď váš domov'," řekl.

Balohová nakonec i s dětmi skončila na Hlavním nádraží v Praze a tam se od českých úřadů dozvěděla, že nemá na pomoc pro uprchlíky nárok, protože „odmítla“ ubytování, které jí bylo nabídnuto.

Policie ČR však CNN napsala, že k uprchlíkům nepřistupuje nijak selektivně.

„Nezohledňujeme etnickou příslušnost žadatelů, pouze jejich občanství," uvedl v prohlášení mluvčí českého policejního ředitelství.

Balohová řekla CNN, že stejně jako několik desítek dalších lidí v pražském táboře by ráda zůstala v Česku dlouhodobě, protože nemá domov, kam by se mohla vrátit. „Chtěla bych, aby moje děti chodily do školy. Chtěla bych pracovat. Na Ukrajině jsem měla práci, dělala jsem uklízečku v restauraci," uvedla.

CNN v této souvislosti připomněla, že Česko už poskytlo pomoc asi 400 tisícům válečných běženců. Podle OSN z Ukrajiny uprchlo asi 6 milionů lidí. „Krize však také odhalila ošklivou pravdu: na mnoha místech nejsou Romové jednoduše vítáni,“ doplnila CNN.

Platí to prý nejen o Česku, ale také o Rumunsku a Moldavsku, kam prý reportéři CNN zavítali. A na Slovensku a v Maďarku či v Polsku může být podle CNN situace obdobná.

„Ve všech třech zemích se problémy, kterým romští uprchlíci čelí, až nápadně podobají,“ upozornila americká zpravodajská stanice s tím, že Romové z Ukrajiny v těchto zemích poslouchají, že vlastně nejsou Ukrajinci a prý jim jsou poskytovány i zavádějící informace, na co mají v Česku či Rumunsku jako uprchlíci nárok. „A problémy, které jsou snadno řešitelné, když se s nimi potýkají jiní uprchlíci z Ukrajiny – například chybějící razítka do pasu - jsou často využívány jako důvod k jejich odmítnutí,“ rozvedla myšlenku CNN.

Rumunský bojovník za práva Romů Nicu Dumitru řekl CNN, že uprchlická krize vrhla světlo na to, s jakým druhem nepřátelství se Romové v Evropě stále potýkají.

„Být diskriminační vůči černochům nebo homosexuálům je v Evropě stále méně přijatelné, nebo se alespoň lidé zdržují toho, aby to dělali na veřejnosti. To ale není případ Romů, což je pravděpodobně poslední skupina lidí, kterou je v Evropě ještě v pořádku diskriminovat,“ řekl CNN.

Data Agentury Evropské unie pro základní lidská práva podle CNN ukazují, že 90 procent Romů žije na hranici chudoby.

Dmitru upozornil, že v dubnu tohoto roku došlo v rumunském hlavním městě Bukurešti k situaci, kdy pracovníci neziskové organizace ADRA odmítli předat jídlo skupince ukrajinských Romů. ¨

Organizace se však brání, že rozhodně nešlo o diskriminaci. ADRA uvedla, že skupina Romů byla odmítnuta, protože byla tvořena převážně muži, ale nacházela se v prostoru vyhrazeném pro matky s dětmi. Zástupci organizace ADRA zdůraznili, že odmítají jakoukoli diskriminaci a rozhodně na ni nepřistupují.

V Moldavsku je podle CNN situace podobná situacím v Česku a v Rumunsku. Své tvrzení zpravodajská stanice opřela o informace romské mediátorky a novinářky Eleny Sirbu.

„Když jsem viděla tu ignoranci a přístup ... tito lidé utekli před válkou, přišli sem, venku byla zima, některé děti neměly zimní boty a požádaly o šálek čaje nebo pleny a moldavské úřady jim řekly, ať jdou pryč, obvinily je, že nejsou uprchlíci, a řekly ,chceme normální lidi',“ řekla CNN. „A to se dělo přímo přede mnou. Jak si myslíte, že bych se měla chovat?“ ptala se.

Moldavské úřady odmítají, že by se dopouštěly diskriminace.

CNN však napsala, že v Kišiněvě bydlí většinou romští uprchlíci v místnosti, kde je pro sto lidí jen jeden kohoutek s vodou. Moldavské vládní Centrum krizového řízení (CUGC), které je za útulek zodpovědné, sdělilo CNN, že se snaží zlepšit tamní podmínky a pracuje na tom, aby do budovy byl zaveden přívod teplé vody. Jakmile se to podaří, budou na každém patře zřízeny sprchy, uvedlo.