Ten připomněl, že dohoda, která vstoupila v platnost loni 20. března, mimo jiné stanoví, že Evropská unie bude z Turecka přijímat syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 osob.

Celý text je ZDE

Právě tuto část dohody ale nyní Ankara nebude podle prohlášení Çavuşoglua dodržovat. „Od teď můžeme říct: ‚Nenaplňujeme to a je konec,‘“ řekl také televizi 24 TV na adresu dohody jako takové.

Server České noviny zase oznámil, že Turecko přerušilo spolupráci s ostatními členskými státy NATO a zeměmi ve vojenském partnerství s Aliancí, zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v Alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů.

Celý text je ZDE

Zatímco přímo v rámci Aliance může jednotlivý členský stát nespolupracovat v zásadě pouze vlastní neúčastí na tom či onom projektu, blokovat může rozhodování o projektech s partnerskými, ale nečlenskými zeměmi. Turecko tak zkomplikovalo spolupráci s Rakouskem, které je vůči Ankaře v posledních měsících velmi kritické, a dopady mohou jeho kroky mít i na spolupráci se Švédskem či Gruzií, napsal server.

Rakouské ministerstvo obrany již oznámilo, že v ohrožení je například plán společné mise v Kosovu v rámci společných výcvikových programů. Naopak již rozjeté projekty by již postiženy být neměly.

„Doufáme, že možná některé (plány) se uskuteční v pozdějším termínu,“ sdělil jeden z činitelů NATO. „Problém je politický. Doufáme, že se situace uklidní po referendu,“ dodal.

Turecká blokáda má podle serveru vliv na fakticky všechny zahraniční mise NATO, jichž se účastní některé či většina z 22 partnerských států Aliance, a to nejen v Kosovu, ale třeba i v Afghánistánu.